Jméno a příjmení jsou základními individualizačními znaky fyzické osoby. Jednoznačná identifikace osob je nezbytnou podmínkou pro vytváření základních evidencí a rovněž předpokladem vzniku nejen veřejnoprávních, ale i soukromoprávních vztahů. Z uvedeného lze jednoznačně odvodit veřejný zájem na právní regulaci určování, užívání a změny jména a příjmení. Základem veřejnoprávní úpravy jména a příjmení je zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o matrikách"). Zákon o matrikách stanoví pravidla pro zápis, užívání a změnu jména a příjmení. V ustanovení § 61 a § 68 je zakotvena povinnost fyzické osoby, které byl vydán matriční doklad, užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matriční dokladu.
Veřejnoprávní úprava na úseku jména a příjmení navazuje na úpravu a instituty rodinného práva. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník"), ve svých jednotlivých ustanoveních upravuje určení příjmení v souvislosti s uzavřením manželství, změnu příjmení v souvislosti s rozvodem a rovněž určení a změnu jména a příjmení dítěte. Na tuto úpravu pak navazuje zákon o matrikách, který vymezuje podmínky užívání a změny jména a příjmení. Kromě změn příjmení v souvislosti s uzavřením manželství, rozvodem, osvojením, určením otcovství podle příslušných ustanovení občanského zákoníku mohou v životě člověka nastat situace, kdy jméno nebo příjmení působí jeho nositeli potíže nebo je z jiného důvodu nutné nebo vhodné jméno nebo příjmení změnit. Změnu jména a příjmení upravují ustanovení § 72 až 79 zákona o matrikách. Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která je fyzická osoba povinna užívat, lze změnit pouze na základě žádosti fyzické osoby, případně žádosti jejich zákonných zástupců. O žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje ve správním řízení matriční úřad podle místa trvalého pobytu žadatele, u nezletilých dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu dítěte. Zákon o matrikách stanoví podmínky pro povolení změny jména a příjmení, náležitosti žádosti a obsahuje rovněž výčet dokladů, které musí být k žádosti přiloženy.
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o matrikách")
- vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Žádost o povolení změny jména nebo příjmení může podat státní občan České republiky, případně zákonný zástupce nezletilého občana České republiky. Fyzické osobě, která není občanem České republiky, lze povolit změnu jména nebo příjmení, jen má-li na území České republiky povolen trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců nebo jí byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu.
Zákon o matrikách negativně vymezuje případy, kdy nelze povolit změnu jména. Zamezující důvody jsou shodné s důvody, pro které nelze jméno zapsat do knihy narození. Změna jména se nepovolí, žádá-li fyzická osoba mužského pohlaví o změnu na jméno ženské, nebo naopak, žádá-li o změnu jména na jméno neexistující, zkomolené, zdrobnělé, domácké, nebo na jméno, které má žijící sourozenec společných rodičů. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jména nebo jeho správné pravopisné podobě, je žadatel povinen předložit doklad vydaný znalcem.
Důvody pro povolení změny příjmení naopak zákon o matrikách vymezuje pozitivně, změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. K posouzení, zda příjmení působí směšně či hanlivě, by měly matriční úřady přistupovat s maximální snahou o pochopení společenské situace, v níž se žadatel nachází. Vždy záleží na konkrétních podmínkách, ve kterých nositelé příjmení žijí. Příjmení může vzbuzovat různé nežádoucí asociace či vyvolávat nepříjemnou pozornost. Může se jednat například o příjmení označující tělesné, vzhledové či povahové vlastnosti, příjmení pocházející z různých vulgárních výrazů a podobně. Pojem "vážný důvod" není právními předpisy definován, jedná se o neurčitý právní pojem, který dává správnímu orgánu prostor, aby na základě všestranného zhodnocení dané situace posoudil, zda konkrétní případ patří do rozsahu neurčitého pojmu či nikoliv. Neurčité právní pojmy jsou prostředkem zákonodárce, jak umožnit veřejné správě reagovat, při využití její odbornosti a zkušenosti, na měnící se podmínky a rozmanité situace. Posouzení, zda důvody uvedené v žádosti o změnu příjmení jsou opravdu vážné, je ponecháno matričním úřadům. Dospěje-li tedy matriční úřad k závěru, že pro změnu příjmení je vážný důvod, změnu příjmení povolí.
Změnu jména nebo příjmení však nelze povolit, jestliže by byla v rozporu se zájmy a potřebami nezletilého. Změna jména nebo příjmení nezletilého staršího patnácti let je podmíněna jeho souhlasem. Se změnou jména nebo příjmení nezletilého dítěte musí vždy souhlasit oba jeho rodiče, písemný souhlas druhého rodiče může být nahrazen pravomocným rozhodnutím soudu. Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, který rozhoduje o změně jména, nebo příjmení nezletilého dítěte, musí být podpis na souhlasu s uvedenou změnou úředně ověřen. Souhlas druhého rodiče se nevyžaduje, byl-li druhý rodič pravomocným rozsudkem soudu zbaven rodičovské odpovědnosti nebo byl výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven; v tom případě se k žádosti přiloží pravomocný rozsudek. Souhlas druhého rodiče se rovněž nevyžaduje, není-li známo místo jeho trvalého pobytu.
V zákoně o matrikách jsou vymezeny zvláštní podmínky pro změnu příjmení, ke které dojde za trvání manželství. Obecně platí, že za trvání manželství může být změna příjmení povolena pouze na základě souhlasu obou manželů. Užívají-li manželé společné příjmení, změna příjmení jednoho z nich se vždy vztahuje i na druhého manžela a nezletilé děti. Užívá-li jeden z manželů spolu s příjmením společným příjmení předchozí, může být manželům povolena pouze změna společného příjmení. Pokud manželé užívají různá příjmení, změna příjmení toho z manželů, jehož příjmení má i nezletilý, se vztahuje i na nezletilého
Zvláštní podmínky stanoví zákon o matrikách rovněž pro změny jména a příjmení osob, u kterých probíhá změna pohlaví. Zákonné ustanovení umožňuje řešit změnu jména a příjmení při změně pohlaví ve dvou krocích. Tím prvním je, že matriční úřad osobě, u které byla zahájena léčba pro změnu pohlaví, povolí na základě její žádosti a potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení léčby pro změnu pohlaví, užívat neutrální jméno a příjmení, tj. takové, které mohou užívat fyzické osoby mužského i ženského pohlaví. Příkladem obourodého jména je Alex, Kim, Nikita, Nikola, René; obourodým příjmením je například příjmení Krejčí, Machů, Horáků apod. Byla-li léčba pro změnu pohlaví dokončena, matriční úřad povolí na základě žádosti osoby a potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o ukončení léčby pro změnu pohlaví změnu jména a příjmení na tvar odpovídající pohlaví. Nepožádá-li fyzická osoba po změně pohlaví o změnu jména a příjmení, matriční úřad uvede v knize narození její příjmení v souladu s pravidly české mluvnice ve tvaru odpovídajícím novému pohlaví; jméno do knihy narození nezapíše a učiní o tom oznámení soudu.
Žádost o povolení změny jména nebo příjmení musí obsahovat náležitosti stanovené v § 75 zákona o matrikách, k žádosti musí být přiloženy doklady stanovené v § 76 zákona o matrikách. Stanovené doklady není nutné předkládat, pokud si matriční úřad skutečnosti v nich uvedené ověří z jím vedené matriční knihy nebo z informačních systémů veřejné správy.
Občan, který žije v manželství s cizincem, k žádosti o změnu příjmení navíc přiloží doklad o tom, že podle právního řádu jeho domovského státu tento stát uzná změnu příjmení, pokud se má změna příjmení vztahovat i na tohoto cizince. Doklad není nutné předkládat, pokud má cizinec povolen na území ČR trvalý pobyt.
Změnu jména nebo příjmení projedná matriční úřad ve správním řízení.
Matriční úřad, který vydal rozhodnutí o povolení změny jména nebo příjmení, zašle pravomocné rozhodnutí matričnímu úřadu příslušnému k zápisu do matriční knihy.
U svobodných osob se změna příjmení zapíše do knihy narození, příslušný k zápisu je matriční úřad podle místa narození. Po provedení dodatečného záznamu o změně příjmení vydá matriční úřad nový rodný list, nové příjmení uvede do záhlaví rodného listu a do poznámky rodného listu uvede rodné příjmení osoby. Rodným příjmením se podle § 68 odst. 2 zákona o matrikách rozumí příjmení uvedené v knize narození při narození dítěte, určení otcovství nebo osvojení do nabytí svéprávnosti dítěte a v souvislosti se změnou pohlaví. Změnou příjmení, s výjimkou změny příjmení v souvislosti se změnou pohlaví, se rodné příjmení fyzické osoby nemění.
U fyzických osob, které změnily osobní stav, se povolená změna příjmení zapíše v knize manželství nebo v knize registrovaného partnerství, popřípadě v knize úmrtí v zápise úmrtí zemřelého manžela, popřípadě partnera. Po provedení dodatečného záznamu o změně příjmení do příslušné matriční knihy vydá matriční úřad nový matriční doklad. Do poznámky matričního dokladu se uvede, od kdy osoba, u níž došlo ke změně příjmení, užívá nové příjmení.
Změna jména se vždy zapíše do knihy narození. Matriční úřad vydá nový rodný list s uvedením nového jména v záhlaví rodného listu.
Matriční úřad příslušný k provedení dodatečného záznamu o změně jména nebo příjmení do příslušné matriční knihy zapíše údaj o změně jména nebo příjmení do agendového informačního systému evidence obyvatel.
Při posouzení, zda změna jména nebo příjmení není v rozporu se zájmy a potřebami nezletilého dítěte spolupracují matriční úřady s příslušnými orgány sociálně-právní ochrany dětí. Stanovisko orgánu sociálně-právní ochrany dětí je jedním z podkladů pro vydání rozhodnutí matričního úřadu ve věci povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte.
Formuláře žádostí o povolení změny jména nebo příjmení nejsou stanoveny.
V příloze č. 5 a 6 vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou uvedeny vzory potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení léčby a ukončení léčby pro změnu pohlaví.
Vydání povolení změny jména nebo příjmení je úkonem správního orgánu, který podléhá zpoplatnění podle položky 11 sazebníku zákona o správních poplatcích.
Za vydání povolení změny příjmení hanlivého, výstředního, směšného, zkomoleného, cizojazyčného nebo na dřívější příjmení uhradí žadatel správní poplatek ve výši 100 Kč.
Dřívějším příjmením se pro účely zákona o správních poplatcích rozumí jen nejblíže předcházející příjmení.
Za vydání povolení změny jména nebo příjmení v ostatních případech je stanoven poplatek ve výši 1 000 Kč.
Za povolení změny příjmení dítěte svěřeného do náhradní rodinné péče na příjmení poručníka nebo pěstouna, na společné příjmení poručníků nebo pěstounů anebo příjmení dohodnuté pro jejich vlastní děti, pokud poručníky nebo pěstouny jsou prarodiče nebo sourozenci rodičů nezletilých dětí, se vybírá správní poplatek ve výši 100 Kč.
Za změnu příjmení manželů, rodičů nebo rodiče a jejich nezletilých dětí na společné příjmení se vybírá jen jeden poplatek. Rovněž za změnu příjmení více nezletilých dětí téhož rodiče se vybírá jen jeden poplatek.
Správní poplatek 100 Kč - je hrazen při povolení změny příjmení hanlivého, směšného, zkomoleného, cizojazyčného nebo na dřívější nebo rodné příjmení.
Správní poplatek 1.000 Kč - je hrazen při povolení změny jména nebo příjmení v ostatních případech.
Od poplatku je osvobozena změna jména a příjmení osoby v případě změny pohlaví.
Od poplatku je osvobozena změna příjmení, k níž dochází prohlášením rozvedeného manžela, že přijímá opět své dřívější příjmení nebo příjmení rodné, popřípadě, že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího, byla-li tato skutečnost oznámena do šesti měsíců po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
Matriční úřady jsou určeny a jejich správní obvody vymezeny Ministerstvem vnitra vyhláškou č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách. Působnost na úseku matrik vykonává matrikář. Podle § 9 zákona o matrikách může být matrikářem občan České republiky, který je zaměstnancem obce, prokázal odborné znalosti zkouškou u krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona.
Matrikář a tajemník matričního úřadu mají podle § 9 odst. 6 zákona o matrikách při výkonu matriční činnosti postavení úřední osoby.
Podle § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, je správní orgán povinen vydat rozhodnout ve věci nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejpozději do 60 dnů. Nelze-li rozhodnout v této lhůtě, může ji usnesením přiměřeně prodloužit odvolací orgán, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě rozhodnutí ve věci vydá.
V řízení o změnu jména nebo příjmení nezletilého dítěte jsou účastníky řízení oba rodiče.
Vedení matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s vedením matričních knih jsou výkonem státní správy a podléhají kontrole výkonu přenesené působnosti podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) a podle ustanovení § 129 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon o matrikách stanoví úřadu s rozšířenou působností povinnost provádět kontrolu vedení matričních knih a sbírek listin, a to u všech matričních úřadů ve svém územním obvodu nejméně jednou ročně. Krajský úřad kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jména a příjmení u úřadů s rozšířenou působností ve svém správním obvodu nejméně jednou ročně. Podle § 4b zákona o matrikách Ministerstvo vnitra kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik u matričních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a u krajských úřadů.
Podle § 79a zákona o matrikách se přestupku dopustí fyzická osoba tím, že v rozporu s § 61 odst. 1 a § 68 odst. 1 zákona o matrikách úmyslně neužívá v úředním styku jméno, popřípadě jména nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na matričním dokladu vydaném matričním úřadem v České republice. Za přestupek lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
Podle ustanovení § 78 zákona o matrikách pravomocná rozhodnutí cizího státu ve věci změny příjmení občana ČR, ke kterým došlo za trvání manželství s cizincem v době, kdy měl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná bez dalšího i na území České republiky. Pokud neměl občan ČR na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná i na území České republiky poté, co jejich platnost uzná Ministerstvo vnitra ČR.
Rozhodnutí o změně jména nebo příjmení občanů vydaná orgány cizího státu jsou platná i pro orgány České republiky bez ohledu na ustanovení § 78, stanoví-li tak mezinárodní smlouva (čl. 6 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě některých otázek na úseku matrik a státního občanství).
Proti rozhodnutí matričního úřadu ve věci změny jména nebo příjmení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí prostřednictvím úřadu, který rozhodnutí vydal.
- sdělení MZV č. 235/1995 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě některých otázek na úseku matrik a státního občanství
- zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona pozdějších předpisů
- zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
- nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy, ve znění nařízení vlády č. 100/2007 Sb.
MěÚ Šluknov, nám. Míru 1, 407 77 Šluknov
Odbor vnitřní správy
Matrika (přízemí, dveře č. 4)
Jana Galbavá
Tel.: 412 315 311, e-mail: galbava@mesto-sluknov.cz
Po a St: 7:30 - 11:30 a 12:30 - 16:30, ostatní dny po telefonické domluvě
1. K žádosti o povolení změny jména, nebo příjmení musí být přiložen:
- rodný, popřípadě oddací, list žadatele, nebo nezletilého dítěte,
- jde-li o osoby rozvedené, pravomocný rozsudek o rozvodu manželství,
- jde-li o osoby ovdovělé, úmrtní list,
- doklad o místu trvalého pobytu na území České republiky,
- doklad o státním občanství,
- souhlas fyzické osoby starší 15 let, jde-li o změnu jejího jména, popřípadě jmen a příjmení.
2. K žádosti o povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte musí být dále přiložen písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas.
3. Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, který rozhoduje o změně jména, nebo příjmení nezletilého dítěte, musí být podpis na souhlasu s uvedenou změnou úředně ověřen.
4. Doklad podle odstavce 2 není třeba předkládat, pokud:
- druhý rodič zemřel; v tom případě se k žádosti přiloží jeho úmrtní list,
- pokud byl druhý rodič rodičovské odpovědnosti zbaven nebo byl výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven; v tom případě se k žádosti přiloží pravomocný rozsudek,
- není známo místo trvalého pobytu druhého rodiče. Jde-li o změnu příjmení pro nezletilé dítě, písemný souhlas druhého rodiče s úředně ověřeným podpisem, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas.