Vidimací se ověřuje, že opis nebo kopie se doslova shoduje s předloženou listinou.
Legalizací se ověřuje, že žadatel listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní.
Vidimací a legalizací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených na listině ani jejich soulad s právními předpisy. Úřad provádějící ověřování za obsah listiny neodpovídá.
- zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o ověřování")
- vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "prováděcí vyhláška k zákonu o ověřování")
- zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o správních poplatcích")
- zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád")
Na postup při vidimaci a legalizaci, které jsou neformálními správními úkony, se vztahuje část čtvrtá a související ustanovení správního řádu.
Působnost stanovená obcím zákonem o ověřování je výkonem přenesené působnosti.
Vidimace i legalizace se provádí na žádost fyzické osoby.
Žadatel se dostaví na některý ze shora uvedených úřadů, příslušných k provedení vidimace a předloží ověřující osobě listinu, jejíž vidimaci požaduje (dále jen "vidimovaná listina"). Vidimovanou listinu pořizuje žadatel na své náklady.
Vidimace se neprovede (§ 9 zákona o ověřování)
a) je-li předložená listina, z níž je vidimovaná listina pořízena, listinou, jejíž jedinečnost nelze vidimovanou listinou nahradit, zejména občanský průkaz, cestovní doklad, zbrojní průkaz, řidičský průkaz, vojenská knížka, služební průkaz, průkaz o povolení k pobytu cizince, rybářský lístek, lovecký lístek nebo jiný průkaz, vkladní knížka, šek, směnka nebo jiný cenný papír, los, sázenka, protest směnky, geometrický plán, rys nebo technická kresba,
b) je-li předložená listina, z níž je vidimovaná listina pořízena, psána v jiném než českém nebo slovenském jazyce a neovládá-li ověřující osoba jazyk, v němž je listina psána a není-li současně předložena v úředně ověřeném překladu do jazyka českého; to neplatí, byla-li kopie listiny pořízena ověřující osobou na kopírovacím zařízení, a to na náklady žadatele,
c) je-li předložená listina, z níž je vidimovaná listina pořízena, opatřena viditelným zajišťovacím prvkem, jenž je součástí obsahu právního významu této listiny, například hologramem; to neplatí, je-li kopie listiny pořízena ověřující osobou na kopírovacím zařízení, a to na náklady žadatele,
d) je-li předložená listina již ověřenou vidimovanou listinou, v jejíž ověřovací doložce je uveden údaj o tom, že listina, ze které je vidimovaná listina pořízena, obsahuje viditelný zajišťovací prvek, jenž je součástí obsahu právního významu této listiny, například hologram,
e) je-li předložená listina, z níž je vidimovaná listina pořízena, opatřena plastickým textem nebo otiskem plastického razítka,
f) jsou-li v předložené listině, z níž je vidimovaná listina pořízena, změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit její věrohodnost,
g) jestliže se vidimovaná listina doslovně neshoduje s předloženou listinou, z níž byla pořízena,
h) není-li z předložené listiny, z níž je vidimovaná listina pořízena, patrné, zda se jedná o
1. prvopis,
2. již ověřenou vidimovanou listinu,
3. listinu, která je výstupem z autorizované konverze dokumentů (§ 22 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů),
4. opis anebo kopii pořízenou ze spisu, nebo
5. stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí anebo výroku rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu (§ 38 odst. 4 správního řádu).
Žadatel se osobně dostaví na některý ze shora uvedených úřadů, příslušných k provedení legalizace, prokáže svou totožnost a předloží ověřující osobě listinu, na níž má být legalizován podpis.
Podle § 18 zákona o ověřování žadatel o legalizaci předloží k prokázání své totožnosti platný:
- občanský průkaz nebo cestovní doklad, jde-li o státního občana České republiky,
- průkaz o povolení k pobytu nebo cestovní doklad anebo průkaz totožnosti občana členského státu Evropské unie, jde-li o cizince,
- průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany, jde-li o osobu, která podala žádost o udělení mezinárodní ochrany,
- průkaz povolení k pobytu azylanta, jde-li o osobu, které byl udělen azyl, nebo průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany, jde-li o osobu požívající doplňkové ochrany,
- průkaz žadatele o udělení dočasné ochrany, jde-li o osobu, která podala žádost o udělení dočasné ochrany, nebo
- průkaz cizince požívajícího dočasné ochrany, jde-li o osobu, které byla udělena dočasná ochrana.
Legalizace se neprovede (§ 10 odst. 4 a § 13 zákona o ověřování):
- je-li legalizován podpis na listině, která je psána v jiném než českém nebo slovenském jazyce a není-li současně předložena v úředně ověřeném překladu do jazyka českého,
- jde-li o legalizaci podpisu ověřující osoby, která legalizaci provádí,
- je-li podpis vyhotoven jinými písmeny než písmeny latinské abecedy, nebo
- jde-li o legalizaci podpisu na listině, která neobsahuje žádný text.
Pokud úřad shledá, že nelze provést ověření, je povinen o tom na požádání písemně uvědomit dotčenou osobu a sdělit důvody, které k tomuto závěru vedly (§ 155 odst. 3 správního řádu).
O provedení vidimace a legalizace se provede záznam ve svázané ověřovací knize s tiskopisy očíslovanými v souvislé řadě. Součástí ověřovací knihy je list podpisových vzorů ověřujících osob provádějících vidimaci a legalizaci. Vzor tiskopisu ověřovací knihy stanoví prováděcí vyhláška k zákonu o ověřování. Úřad zabezpečí ochranu ověřovacích knih před zneužitím údajů v nich obsažených, před odcizením nebo poškozením. Ověřovací kniha se vede po dobu kalendářního roku. Po jejím uzavření je uložena u úřadu po dobu 10 let. Vede-li obecní úřad více než jednu knihu, oznámí počet paralelně vedených knih do 31. ledna běžného roku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
Vidimace se na vidimované listině nebo na listu pevně s ní spojeném vyznačí ověřovací doložkou a otiskem úředního razítka. Po provedení vidimace se vidimovaná listina označí tak, aby text na ní nemohl být po provedené vidimaci doplňován. Způsob označení vidimované listiny stanoví prováděcí vyhláška k zákonu o ověřování.
Legalizace se na předložené listině nebo na listu pevně s ní spojeném vyznačí ověřovací doložkou a otiskem úředního razítka. Je-li legalizován podpis žadatele na listině, která je nedílnou součástí souboru listin, jednotlivé listy se pevně spojí do svazku, požádá-li o to žadatel, jehož podpis je legalizován.
Ověřovací doložka má formu otisku razítka, anebo může být vyhotovena na samostatném listu, nebo přelepce za pomoci výpočetní techniky. Vzor ověřovací doložky, způsob jejího vyznačení na listině a způsob jejího spojení s listinou stanoví prováděcí vyhláška k zákonu o ověřování.
Podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona o ověřování obecní úřad zašle ve 2 vyhotoveních obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností vzor otisku úředního razítka a podpisové vzory úředníků nebo starosty anebo místostarosty provádějících u obecního úřadu vidimaci a legalizaci. Změny ve vzorech oznámí obecní úřad obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nastaly. Kopie otisků úředních razítek a podpisových vzorů zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností Ministerstvu zahraničních věcí. Podpisové vzory a vzory otisku úředního razítka využije Ministerstvo zahraničních věcí v případě požadavku na vyšší ověření listin pro jejich použití v cizině.
Podpisové vzory starosty anebo místostarosty zasílají obecní úřady obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností pouze v případě, kdy tento obecní úřad je zařazen v seznamu obecních úřadů, které provádějí vidimaci a legalizaci (seznam je v příloze č. 1 prováděcí vyhlášky k zákonu o ověřování) a starosta a místostarosta budou ověřování provádět.
Předepsané formuláře nejsou stanoveny.
Vzor tiskopisu ověřovací knihy a vzor ověřovací doložky stanoví prováděcí vyhláška k zákonu o ověřování.
Správní poplatky za vidimaci a legalizaci stanovují položky 4 a 5 sazebníku zákona o správních poplatcích.
Za vidimaci každé i započaté strany vidimované listiny uhradí žadatel správní poplatek ve výši 30 Kč.
Za ověření každého podpisu uhradí žadatel správní poplatek ve výši 30 Kč.
Od poplatku je osvobozeno ověření listiny (vidimace) a ověření podpisu (legalizace) na listině potřebné k provedení zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb., k provedení zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech a k provedení zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu.
Od poplatku za vidimaci a legalizaci jsou osvobozeny nadace a nadační fondy, občanská sdružení a odborové organizace a obecně prospěšné společnosti, založené k poskytování obecně prospěšných činností v oblastech ochrany životního prostředí, ochrany mládeže, ochrany zvířat, sociálních služeb, sociální péče a pomoci v hmotné nouzi, zdravotnictví, ochrany života a zdraví osob, kultury, tělovýchovy a sportu, vědy a výzkumu, vzdělávání a výchovy, požární ochrany a ochrany památek, souvisí-li prováděný úkon s činností, pro níž byly tyto subjekty založeny.
Od poplatku za vidimaci jsou osvobozeny registrované církve a náboženské společnosti a právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, právnické osoby zřízené nebo založené za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům a Náboženská matice, souvisí-li úkon s prováděním zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).
Od poplatku za legalizaci jsou osvobozeni občané se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P.
Od poplatku za vidimaci a legalizaci jsou osvobozeny subjekty a úkony uvedené v § 8 zákona o správních poplatcích.
Poplatek za ověření pravosti 1 podpisu činí 30 Kč. Poplatek za ověření každé i započaté stránky činí také 30 Kč. Poplatky se platí v hotovosti, přímo na místě při provedení úkonu.
Vidimaci a legalizaci podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona o ověřování provádí u krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností a obecního úřadu úředník, který
a) prokázal zvláštní odbornou způsobilost pro výkon správních činností při správě matrik a státního občanství [zákon zde odkazuje na § 1 odst. 1 písm. r) vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků], nebo
b) prokázal odbornou způsobilost matrikáře podle zvláštního právního předpisu (zákon zde odkazuje na § 9 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů), nebo
c) složil zkoušku podle zákona o ověřování.
U obecních úřadů, do kterých není zařazen žádný úředník, bude vidimaci a legalizaci provádět starosta nebo místostarosta. Sdělení Ministerstva vnitra čj. VS-102/60/2-2006 ze dne 21. 3. 2006 se podrobněji zabývá otázkou odborné způsobilost ověřujících osob. Uvádí, že požadavky na odbornou způsobilost jsou omezeny pouze na úředníky proto, že výkon volené funkce starosty nebo místostarosty, odvozené od mandátu člena zastupitelstva, nelze podmiňovat složením profesních zkoušek. Ustanovení § 14 zákona o ověřování stanoví odborné předpoklady pro úředníky provádějící vidimaci a legalizaci. Vzhledem k tomu, že starosta nebo místostarosta nejsou úředníky územního samosprávného celku, ale členy zastupitelstva, nebudou proto prokazovat způsobilost k provádění ověřování zkouškou.
Pokud v obecním úřadu není žádný úředník, ověřování provádí starosta, nebo místostarosta; je-li zvoleno více místostarostů, bude záležet na pověření rady obce podle § 104 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Pokud je v obecním úřadu starosta, místostarosta a úředníci, kteří neprokázali způsobilost k provádění ověřování zkouškou, ověřování provádí opět starosta nebo místostarosta, protože úředníci ověřování provádět nemohou (§ 14 odst. 1 zákona o ověřování).
V případě, že v obecním úřadu je starosta, místostarosta a úředníci, kteří prokázali způsobilost k provádění ověřování zkouškou podle § 14 odst. 1 zákona o ověřování, je oprávněn provést vidimaci nebo legalizaci ten, kdo je oprávněnou úřední osobou ve smyslu § 15 odst. 2 správního řádu. Bude záležet na rozdělení práce v obecním úřadě, kterou určují vnitřní předpisy, popřípadě pokyny vedoucího úřadu. Pro rozdělení práce v obecním úřadě bude rozhodující organizační řád obecního úřadu schvalovaný radou obce (není-li v obci rada obce, pak tato pravomoc přísluší starostovi). V případě, že obec nemá formální organizační řád, popřípadě jiné formální předpisy určující rozdělení práce, pak rozhodnutí o tom, kdo je oprávněn ověřovat, náleží vedoucímu úřadu - např. schválením tzv. pracovní náplně, popřípadě výslovným individuálním pověřením (§ 15 odst. 2 správního řádu).
Je-li správní orgán požádán o ověření (vidimaci a legalizaci) a jsou-li splněny předpoklady k provedení požadovaného úkonu, správní orgán tento úkon bez dalšího provede (§ 155 správního řádu).
Nemůže-li žadatel číst nebo psát, provede se legalizace za účasti dvou svědků (§ 10 odst. 5 zákona o ověřování). Účast dvou svědků se k legalizaci nevyžaduje, má-li ten, kdo nemůže číst nebo psát, schopnost seznámit se s obsahem listiny s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, a je schopen vlastnoručně listinu podepsat (§ 10 odst. 6 zákona o ověřování).
Sankce nejsou stanoveny.
Kontrola výkonu přenesené působnosti probíhá podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) a podle ustanovení § 129 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Opravné prostředky nejsou stanoveny.
Pokud úřad shledal, že nelze provést ověření, písemně o tom uvědomil dotčenou osobu s uvedením důvodů, které k tomuto závěru vedly, může žadatel podat proti tomuto postupu správního orgánu stížnost. Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li správní řád jiný prostředek ochrany ("Stížnosti" upravuje část sedmá správního řádu).
- zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů
- vyhláška č. 272/2000 Sb., o ověřování pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou velitelem lodě.
MěÚ Šluknov, nám. Míru 1, 407 77 Šluknov
Odbor vnitřní správy
Matrika (přízemí, dveře č. 4)
Jana Galbavá
Tel.: 412 315 311, e-mail: galbava@mesto-sluknov.cz
Po a St: 7:30 - 11:30 a 12:30 - 16:30, ostatní dny po telefonické domluvě
Žadatel o legalizaci, případně svědci předloží platný občanský průkaz, případně cestovní doklad, jde-li o státního občana ČR. Průkaz o povolení pobytu, cestovní doklad anebo průkaz totožnosti občana členského státu EU, jde-li o cizince. Průkaz žadatele o udělení azylu, jde-li o osobu, která podala žádost o udělení azylu. Průkaz o povolení k pobytu azylanta, jde-li o osobu, které byl udělen azyl. Průkaz žadatele o udělení dočasné ochrany, jde-li o osobu, která podala žádost o udělení dočasné ochrany, nebo průkaz cizince požívajícího dočasné ochrany.