V souladu s mezinárodními závazky (čl. 7 Úmluvy o právech dítěte) má každé dítě právo, aby bylo záhy po svém narození registrováno. Zákon o matrikách proto stanoví, že poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen, má povinnost oznámit narození dítěte matričnímu úřadu. Nebyl-li porod ukončen ve zdravotnickém zařízení, oznámí narození lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotní péči. Nebylo-li narození oznámeno tímto způsobem, je narození povinen oznámit jeden z rodičů, popřípadě jeho zákonný zástupce, nebo soudem jmenovaný opatrovník, případně i jiná fyzická osoba, která se o narození dozvěděla. Lhůta pro oznámení narození činí obecně tři pracovní dny od narození dítěte. Jde-li o matku dítěte, jde o tři pracovní dny od okamžiku, kdy je schopna oznámení učinit. Jiné fyzické osobě je stanovena lhůta tří dnů ode dne, kdy se o narození dítěte dozvěděla.
Skutečnost, že by dítě nebylo zapsáno v matrice, nebyl mu vystaven rodný list a přiděleno rodné číslo, může způsobit nepříznivé následky v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotní péče a dalších oblastech života dítěte a jeho rodičů.
- Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o právech dítěte,
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o matrikách"),
- vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Jeden z rodičů, popřípadě jeho zákonný zástupce, nebo soudem jmenovaný opatrovník.
Matriční úřad obdrží formulář "Hlášení o narození" vyplněný poskytovatelem zdravotních služeb ve dvojím vyhotovení. Do formuláře doplní rodné číslo dítěte a levou část záhlaví, ostatní údaje prověří a případně doplní. Jedno vyhotovení hlášení zašle matriční úřad nejpozději pátý kalendářní den po skončení měsíce Českému statistickému úřadu v Praze (§ 9 odst. 1 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů). V případech, kdy při porodu nebyla poskytnuta péče zdravotnickým zařízením, vyhotovuje celé hlášení o narození matriční úřad. Druhé vyhotovení hlášení o narození tvoří spolu s ostatními listinami, které byly podkladem pro zápis do matriční knihy, s kopiemi vydaných matričních dokladů a výtiskem počítačových záznamů matričních událostí tzv. sbírku listin. Matriční úřad předá sbírku listin za kalendářní rok do úschovy obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu nejpozději do konce února následujícího roku.
Na základě písemného hlášení o narození dítěte nebo ústního oznámení, o němž sepíše matrikář s oznamovatelem zápis, zapíše matrikář narození do knihy narození. Před zápisem do knihy narození přidělí matriční úřad nejprve dítěti rodné číslo a dle předložených dokladů ověří údaje pro zápis do matriční knihy narození. Zákon o matrikách v § 16 stanoví výčet dokladů, které k zápisu do knihy narození předloží jeden z rodičů. Stanovené doklady není nutné předkládat, pokud si matriční úřad skutečnosti v nich uvedené ověří z jím vedené matriční knihy nebo z informačních systémů veřejné správy.
Rodné číslo je v zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, definováno jako desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem fyzických osob narozených v tomtéž kalendářním dnu. Rodná čísla přidělená fyzickým osobám narozeným před 1. lednem 1954 mají stejnou strukturu, jsou však devítimístná s třímístnou koncovkou a nesplňují podmínku dělitelnosti jedenácti.
Matriční úřady přidělují rodná čísla ze sestav poskytnutých Ministerstvem vnitra ČR způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím rozhraní CzechPOINT@office.
Právní úprava určování rodičovství je obsažena v hlavě druhé části druhé občanského zákoníku. Podle ustanovení § 775 občanského zákoníku je matkou dítěte žena, která dítě porodila.
Od roku 2004 právní úprava umožnila matkám realizovat právo na utajení totožnosti v souvislosti s porodem. Zápis dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, se do knihy narození provede podle zprávy poskytovatele zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen, přičemž údaje o matce se do knihy narození nezapíší; dítěti se však zapíše příjmení matky a matka smí zvolit dítěti jméno.
Dojde-li k porodu mimo zdravotnické zařízení a matka následně dítě odloží např. do babyboxu, dle zákona o matrikách se zápis narození nalezeného dítěte provede do matriky podle výsledku šetření policie a zprávy lékaře obsahující sdělení o pohlaví a pravděpodobném datu narození dítěte. Nezjistí-li se, kde došlo k narození, zápis do matriční knihy provede matriční úřad, v jehož správním obvodu bylo dítě nalezeno. Matriční úřad učiní oznámení soudu, který určí dítěti jméno a příjmení. Podrobnosti zápisu narození dítěte nezjištěné totožnosti jsou upraveny v § 20 vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách.
Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo, za otce dítěte se podle ustanovení § 776 občanského zákoníku považuje manžel matky. Občanský zákoník v § 777 stanoví, že narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a třístým dnem po rozvodu manželství, a manžel, popřípadě bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením. Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela; muže, který tvrdí, že je otcem dítěte; a matky dítěte se činí v řízení před soudem, zahájeném na návrh některého z nich; návrh lze podat nejpozději do uplynutí jednoho roku od narození dítěte. K určení otcovství prohlášením podle § 777 občanského zákoníku nemůže dojít dříve, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství.
Narodí-li se dítě neprovdané ženě, za otce se podle § 779 občanského zákoníku považuje muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů. Takto lze otcovství určit i k dítěti dosud nenarozenému, je-li již počato. Prohlášení se činí osobně před matričním úřadem nebo soudem. Nezletilý, který není plně svéprávný, činí prohlášení vždy před soudem. Rovněž ten, kdo není plně svéprávný, může prohlášení učinit pouze před soudem.
Narodí-li se neprovdané ženě dítě, které je počato umělým oplodněním, podle § 778 občanského zákoníku se považuje za otce dítěte muž, který dal k umělému oplodnění souhlas. Pro zápis do matriky narození předloží jeden z rodičů písemný souhlas muže, který dal k umělému oplodnění souhlas, potvrzený poskytovatelem zdravotních služeb.
Nesvědčí-li domněnka otcovství manželovi matky ani muži, který dal neprovdané ženě souhlas k umělému oplodnění, a rovněž nebylo otcovství určeno souhlasným prohlášení rodičů, může matka, dítě i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. Údaje o otci dítěte se do matriční knihy narození zapíší podle pravomocného rozsudku soudu o určení otcovství.
Jméno dítěte se do matriční knihy zapíše podle souhlasného prohlášení rodičů. Zapsaná mohou být dvě jména, která nesmí být stejná. Do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to ve správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá, domácká a jméno neodpovídající pohlaví jeho nositele. Matriční úřad nezapíše jméno, pokud je mu známo, že toto jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jména nebo jeho správné podobě, jsou rodiče povinni předložit doklad vydaný znalcem. Nedohodnou-li se rodiče na jménu dítěte do jednoho měsíce od narození dítěte nebo určí dítěti jméno, které nelze do knihy narození zapsat, matriční úřad jméno do knihy narození nezapíše a učiní o tom oznámení soudu, který následně dítěti jméno určí.
Do knihy narození se dítěti narozenému za trvání manželství rodičů zapíše společné příjmení rodičů, nebo, mají-li rodiče různá příjmení, příjmení jednoho z nich, určené dohodou při uzavření manželství. Dítěti, jehož rodiče neuzavřeli manželství a mají různá příjmení, se zapíše příjmení podle dohody rodičů při určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů. Dohodou je možné určit příjmení, které v době, kdy k dohodě došlo, má jeden z rodičů nebo dítě. Nedohodnou-li se rodiče o příjmení dítěte, příjmení se do knihy narození nezapíše a matriční úřad o tom učiní oznámení soudu. Není-li otec dítěte znám, zapíše se do knihy narození příjmení matky, které má v době narození dítěte. Dítěti, které se narodí v době do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo, se zapíše příjmení, na kterém se manželé dohodli při uzavření manželství, pokud matka neuzavřela nové manželství.
Po provedení zápisu do knihy narození vystaví matriční úřad rodný list, který předá jednomu z rodičů (případně jiné osobě oprávněné k převzetí matričního dokladu podle § 25 zákona o matrikách) osobně po prokázání totožnosti nebo zašle na doručenku do vlastních rukou.
Matriční úřad plní oznamovací povinnost o údajích zapsaných v matričních knihách v případech a způsoby stanovenými zvláštními zákony.
Podle § 4a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, zapíše matriční úřad bez zbytečného odkladu, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku nebo změně skutečnosti související se zapsaným údajem dozví, narození dítěte do agendového informačního systému evidence obyvatel prostřednictvím rozhraní CzechPOINT@office. Podle § 10 odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, oznámí matriční úřad narození dítěte bezprostředně po přidělení rodného čísla Všeobecné zdravotní pojišťovně, která vede centrální registr pojištěnců.
Stanoví-li tak mezinárodní smlouvy, současně se zápisem narození cizince do matriční knihy se vydá rodný list a zašle se do tří pracovních dnů zastupitelskému úřadu cizího státu, jehož je narozená fyzická osoba státním občanem. Není-li takový zastupitelský úřad na území České republiky, zašle se tento doklad Ministerstvu zahraničních věcí České republiky.
Poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen, má povinnost oznámit narození dítěte matričnímu úřadu. Matriční úřad sdělí neprodleně poskytovateli zdravotních služeb na základě jeho žádosti rodné číslo dítěte, jehož narození tento poskytovatel oznámil.
Hlášení o narození se vyhotovuje na formulářích předepsaných Českým statistickým úřadem.
Zápisy narození se provádějí rukopisně do předem svázaných matričních knih a souběžně se vedou pomocí výpočetní techniky. Rodný list lze vystavit pouze na předepsaném tiskopise. Vzory matričních tiskopisů jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách.
Za vydání prvopisu rodného listu se správní poplatek nehradí.
Rovněž vydání rodného listu po provedení dodatečného záznamu, jímž se mění zápis v matriční knize, není předmětem správního poplatku.
Správní poplatek za vydání stejnopisu rodného listu činí 100 Kč (položka 3 sazebníku zákona o správních poplatcích).
Vystavení prvopisu rodného listu nepodléhá správnímu poplatku. Poplatek za vystavení duplikátu rodného listu činní 100 Kč (správní poplatek se vybírá v hotovosti při vydání duplikátu).
Matriční úřady jsou určeny a jejich správní obvody vymezeny Ministerstvem vnitra vyhláškou č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách. Působnost na úseku matrik vykonává matrikář. Podle § 9 zákona o matrikách může být matrikářem občan České republiky, který je zaměstnancem obce, prokázal odborné znalosti zkouškou u krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona.
Matrikář a tajemník matričního úřadu mají podle § 9 odst. 6 zákona o matrikách při výkonu matriční činnosti postavení úřední osoby.
Matriční zápisy narození se provádějí v úřední místnosti v sídle matričního úřadu po obdržení podkladů nebo ústního oznámení pro jejich provedení, nejpozději do 30 dnů od obdržení těchto podkladů, popřípadě ústního oznámení.
Poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen, má povinnost oznámit narození dítěte matričnímu úřadu. Nebyl-li porod ukončen ve zdravotnickém zařízení, oznámí narození lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotní péči. Nebylo-li narození oznámeno tímto způsobem, je narození povinen oznámit jeden z rodičů, popřípadě jeho zákonný zástupce, nebo soudem jmenovaný opatrovník, případně i jiná fyzická osoba, která se o narození dozvěděla.
Pokud je jeden z rodičů neslyšící, němý, nebo nemluví nebo nerozumí česky, je podle § 16 odst. 5 zákona o matrikách pro souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství nutná přítomnost tlumočníka. Bez přítomnosti tlumočníka nelze v těchto případech souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství učinit. Účast tlumočníka zajišťuje jeden z rodičů na vlastní náklady. Tlumočníkem při souhlasném prohlášení rodičů o určení otcovství je tlumočník jmenovaný ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, případně osoba, která ovládá cizí jazyk a složí slib do rukou matrikáře.
Sankce nejsou stanoveny.
Vedení matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s vedením matričních knih jsou výkonem státní správy a podléhají kontrole výkonu přenesené působnosti podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) a podle ustanovení § 129 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon o matrikách stanoví úřadu s rozšířenou působností povinnost provádět kontrolu vedení matričních knih a sbírek listin, a to u všech matričních úřadů ve svém územním obvodu nejméně jednou ročně. Krajský úřad kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jména a příjmení u úřadů s rozšířenou působností ve svém správním obvodu nejméně jednou ročně. Podle § 4b zákona o matrikách Ministerstvo vnitra kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik u matričních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a u krajských úřadů.
Podle § 7 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), dítě, jehož matka není státní občankou České republiky, avšak je občankou jiného členského státu Evropské unie, Švýcarské konfederace nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen "stát Evropské unie"), anebo má podle zvláštních právních předpisů povolený trvalý pobyt na území České republiky, anebo je bezdomovkyní, nabývá státní občanství České republiky dnem, kdy bylo učiněno souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství státního občana České republiky.
Dítě, jehož matka není státní občankou České republiky, státu Evropské unie ani nemá trvalý pobyt na území České republiky, ani není bezdomovkyní, nabývá státní občanství České republiky dnem, kdy bylo učiněno souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství státního občana České republiky, pokud rodiče prokázali otcovství matričnímu úřadu genetickou zkouškou formou znaleckého posudku podle zákona o znalcích a tlumočnících.
Matriční úřad v těchto případech zapíše údaj o dítěti, státním občanovi ČR, do agendového informačního systému evidence obyvatel prostřednictvím rozhraní CzechPOINT@office s využitím formuláře "Zápis údajů o občanovi do agendového informačního systému evidence obyvatel při nabytí státního občanství určením otcovství". Matriční úřad současně oznámí nabytí státního občanství ČR dítěte krajskému úřadu podle trvalého pobytu dítěte.
Proti rozhodnutí o neprovedení zápisu do matriční knihy lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí prostřednictvím úřadu, který rozhodnutí vydal.
- zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky)
Po předložení všech dokladů potřebních k vydání rodného listu novorozence a po zápisu do příslušné knihy narození si mohou vystavený rodný list dítěte rodiče převzít osobně, nebo ho lze zaslat doporučeně do vlastních rukou na uvedenou adresu.
Rodný list dítěte se vydává bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů od narození dítěte.
MěÚ Šluknov, nám. Míru 1, 407 77 Šluknov
Odbor vnitřní správy
Matrika (přízemí, dveře č. 4)
Jana Galbavá
Tel.: 412 315 311, e-mail: galbava@mesto-sluknov.cz
Po a St: 7:30 - 11:30 a 12:30 - 16:30, ostatní dny po telefonické domluvě
- U dítěte narozeného za trvání manželství předloží jeden z rodičů:
- U dítěte narozeného mimo manželství, jehož otec není znám, předloží matka:
- U dítěte narozeného mimo manželství, k němuž bylo určeno otcovství, předloží jeden z rodičů: