Problematika zápisu a užívání příjmení žen je upravena zákonem č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o matrikách). Dle ustanovení § 69 zákona o matrikách se příjmení žen tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Z této zásady pro zápis a užívání příjmení žen však zákon o matrikách umožňuje výjimky. Při splnění zákonem stanovených podmínek může žena požádat o užívání svého příjmení v mužském tvaru. Za nezletilé dítě ženského pohlaví mohou požádat jeho rodiče.
Při zápisu uzavření manželství nebo vzniku registrovaného partnerství (dále jen "partnerství") může požádat o zápis svého příjmení, které bude po uzavření manželství nebo vzniku partnerství užívat, do matriční knihy v mužském tvaru žena, které je:
a) cizinka,
b) občanka České republiky, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině,
c) občanka České republiky, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka,
d) občanka České republiky, která je jiné než české národnosti.
Při zápisu narození dítěte mohou o zápis příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru požádat rodiče dítěte, které je:
a) cizinkou,
b) občankou České republiky, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině,
c) občankou České republiky, jejíž jeden z rodičů je cizincem, nebo
d) občankou České republiky, která je jiné než české národnosti.
O užívání příjmení v mužském tvaru může rovněž požádat žena, jejíž příjmení je již v matriční knize zapsáno v souladu s pravidly české mluvnice, a která je:
a) cizinkou,
b) občankou České republiky, která má trvalý pobyt v cizině,
c) občankou České republiky, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka,
d) občankou České republiky, která je jiné než české národnosti.
Rodiče dítěte ženského pohlaví, jehož příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, mohou požádat o zápis příjmení dítěte v mužském tvaru, je-li dítě:
a) cizinkou,
b) občankou České republiky, která má trvalý pobyt v cizině,
c) občankou České republiky, jejíž jeden z rodičů je cizincem, nebo
d) občankou České republiky, která je jiné než české národnosti.
V případě nezletilých dětí musí prohlášení učinit oba rodiče. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů. U nezletilého dítěte staršího patnácti let se vyžaduje jeho souhlas.
Zákon o matrikách stanoví, že příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Charakteristickým rysem českého mluvnického systému je přechylování příjmení, tj. odvozování ženských podob příjmení z příjmení mužských. U většiny českých i cizích příjmení se ženská podoba vytváří mechanicky pomocí přípony -ová. Existuje však řada typů příjmení, u kterých se dle mluvnických pravidel ženské podoby vytvářejí jinak než pomocí přípony -ová. Může se jednat například o příjmení, které je tvaroslovně přídavné jméno (muž Nový - žena Nová). U některých typů příjmení pravidla české mluvnice připouštějí variantní možnost zápisu ženských podob, příkladem mohou být opět příjmení, která jsou tvaroslovně přídavnými jmény (muž Dolejší, žena Dolejší nebo Dolejšová) nebo příjmení cizího původu zakončena na samohlásku (muž: Filipi, žena: Filipi nebo Filipiová). Mluvnické zásady pro tvoření ženských příjmení jsou nedílnou součástí mluvnic češtiny. Pro matriční praxi lze využít publikaci PhDr. Miloslavy Knappové: Naše a cizí příjmení v současné češtině, 2. vydání, vydal AZ KORT, s.r.o. v roce 2008, ISBN 80-238-8173-6.
Z výše uvedeného vyplývá, že i pravidla české mluvnice v některých případech umožňují zápis ženské podoby příjmení v nepřechýlené podobě. V těchto případech, kdy se nejedná o zápis příjmení v mužském tvaru, ale o zápis nepřechýleného příjmení v souladu s pravidly české mluvnice, žena nemusí splňovat zákonem stanovené podmínky pro zápis příjmení v mužském tvaru.
Pokud však pravidla české mluvnice u konkrétního příjmení vyžadují přechylování ženské podoby příjmení a žena chce užívat příjmení v mužském tvaru, musí splňovat některou ze zákonem stanovených podmínek pro užívání příjmení v mužském tvaru. Zákon o matrikách rozlišuje případy, kdy žena nebo rodiče nezletilého dítěte ženského pohlaví žádají o zápis příjmení v mužském tvaru při zápisu matriční události (při uzavření manželství, vzniku partnerství nebo narození dítěte) a mezi případy, kdy příjmení je již v matriční knize zapsáno v souladu s pravidly české mluvnice a o užívání příjmení v mužském tvaru je žádáno dodatečně. Zákon v obou případech umožňuje užívání příjmení v mužském tvaru cizinkám, manželkám nebo dětem cizinců, partnerkám cizinek, občankám České republiky, které mají trvalý pobyt v cizině nebo jsou jiné než české národnosti. Státním občankám České republiky, které trvalý pobyt v cizině dosud nemají, ale teprve ho mít budou, je umožněno zapsat příjmení v mužském tvaru, pouze pokud o to požádají při zápisu uzavření manželství, vzniku partnerství nebo narození dítěte. Pokud by příjmení ženy bylo v matriční knize již zapsáno v souladu s pravidly české mluvnice, pouhé prohlášení o záměru pobytu v cizině již nestačí, k provedení dodatečného záznamu je nutno doložit potvrzení o trvalém pobytu v cizině. Je-li důvodem pro užívání příjmení ženy v mužském tvaru skutečnost, že se žena hlásí k jiné než české národnosti, s ohledem na dikci zákona, kde je výslovně uvedeno, že je "jiné než české národnosti", nemusí žena v žádosti uvádět, k jaké národnosti se hlásí, postačuje pouze obecné prohlášení, že je jiné než české národnosti. Otázka národnosti je upravena zákonem o právech příslušníků národnostních menšin s tím, že národnost je subjektivním rozhodnutím každé fyzické osoby a není nikde evidována.
Požaduje-li žena zápis příjmení v mužském tvaru při uzavírání manželství, uvedou snoubenci tuto skutečnost v dotazníku k uzavření manželství a matriční úřad následně toto promítne do protokolu o uzavření manželství. V ostatních případech žena nebo rodiče dítěte podávají matričnímu úřadu písemnou žádost o užívání příjmení v mužském tvaru, v případě ústního podání sepíše matriční úřad o přijaté žádosti (prohlášení) protokol, který se založí do sbírky listin. Dle ustanovení § 33 vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách, se zápis příjmení v mužském tvaru provede do matriční knihy po prokázání totožnosti žadatele, předložení matričního dokladu, byl-li již zápis proveden a pokud jej žadatel vlastní, písemného souhlasu druhého rodiče s ověřeným podpisem nebo pravomocného rozhodnutí soudu nahrazujícího tento souhlas, jde-li o nezletilou osobu, a písemného souhlasu nezletilé osoby starší 15 let.
Při narození dítěte, uzavření manželství nebo vzniku partnerství se do svazku matriční knihy příjmení ženy uvede vždy v souladu s pravidly české mluvnice a je-li požadován zápis příjmení v mužském tvaru, mužský tvar příjmení se uvede za lomítkem za příjmením uvedeným v souladu s pravidly české mluvnice. Do oddílu matriční knihy "Záznamy a opravy před podpisem" se uvede, že žena, popř. rodiče nezletilého dítěte ženského pohlaví, požádali o užívání příjmení v mužském tvaru.
Pokud rozhodnutí ženy nebo rodičů nezletilého dítěte o užívání příjmení v mužském tvaru nastalo až po uzavření matričního zápisu, v případě podání žádosti, které je vyhověno, se obsah žádosti poznamená do příslušného svazku matriční knihy do oddílu "Dodatečné záznamy a opravy". Současně se uvede, od kdy je žena oprávněně a povinna užívat příjmení v mužském tvaru. Tímto okamžikem je provedení dodatečného záznamu do matriční knihy.
Po provedení dodatečného záznamu do matriční knihy se vydá nový matriční doklad a do poznámky matričního dokladu matriční úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo dítě ženského pohlaví své příjmení v mužském tvaru. Uvede-li se příjmení ženy nebo dítěte ženského pohlaví v matriční knize v mužském tvaru, další matriční doklady se vydávají s příjmením v tomto tvaru.
Pokud matriční úřad přijme žádost o zápis příjmení v mužském tvaru, nevydává správní rozhodnutí, ale provede dodatečný záznam do příslušné matriční knihy a vydá matriční doklad s uvedením příjmení v mužském tvaru. Matriční úřad po provedení dodatečného záznamu o užívání příjmení v mužském tvaru zapíše údaj do agendového informačního systému evidence obyvatel.
Nesplňuje-li žádost předepsané náležitosti, postupuje matriční úřad podle správního řádu a vyzve žadatelku k doplnění. Stanoví jí k tomu přiměřenou lhůtu a upozorní jí, že pokud ve stanovené lhůtě podání nedoplní, řízení bude zastaveno.
V případě, že nejsou splněny zákonné podmínky pro zápis příjmení ženy v mužském tvaru do matriční knihy, matriční úřad zápis neprovede a vydá o tom zamítavé rozhodnutí.
Užívá-li žena příjmení v mužském tvaru, může požádat o užívání svého příjmení v souladu s pravidly české mluvnice, a to bez ohledu na to, zda pominul důvod, na základě kterého jí bylo užívání příjmení v mužském tvaru umožněno. Možnost užívat příjmení v mužském tvaru je podmíněna splněním jedné ze zákonných podmínek, zcela však záleží na rozhodnutí ženy, zda tuto možnost využije či nikoliv. Vždy je to spojeno s jejím projevem vůle. To znamená, že i státní občanka České republiky může po sňatku s cizincem užívat své příjmení přechýlené. Změní-li se některá ze zákonem stanovených podmínek (například dojde k rozvodu manželství státní občanky České republiky s cizincem nebo k ukončení jejího trvalého pobytu v cizině), nemůže být automaticky bez projevu vůle ženy její příjmení, které dosud užívala v mužském tvaru, nadále uváděno v souladu s pravidly české mluvnice. Matriční úřad může provést do matriční knihy dodatečný záznam o užívání příjmení ženy v souladu s pravidly české mluvnice pouze na základě žádosti ženy, změnu nelze provést z úřední povinnosti.
Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru lze podat pouze jednou. Veškeré další žádosti o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru jsou posuzovány jako změna příjmení podle § 72 zákona o matrikách. Matriční úřad o této skutečnosti ženu uvědomí a ta podá žádost o změnu příjmení v místě svého trvalého pobytu. Stejným způsobem se bude postupovat v případě žádosti zákonných zástupců nezletilého dítěte ženského pohlaví o uvedení jeho příjmení v mužském tvaru, následně v souladu s pravidly české mluvnice a opětovně v mužském tvaru.
Při zápisu úmrtí cizinky se uvede v matriční knize úmrtí příjmení zemřelé ženy v mužském tvaru, je-li jeho užívání prokázáno matriční dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinou.
Je-li žádost o zápis příjmení v mužském tvaru podaná u matričního úřadu, u něhož není narození, uzavření manželství nebo partnerství zapsáno, postoupí matrikář žádost bezodkladně matričnímu úřadu příslušnému podle místa narození, uzavření manželství nebo vzniku partnerství.
Formuláře nejsou stanoveny.
Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru nepodléhá správnímu ani jinému poplatku.
Matriční úřady jsou určeny a jejich správní obvody vymezeny Ministerstvem vnitra vyhláškou č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách. Působnost na úseku matrik vykonává matrikář. Podle § 9 zákona o matrikách může být matrikářem občan České republiky, který je zaměstnancem obce, prokázal odborné znalosti zkouškou u krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona.
Matrikář a tajemník matričního úřadu mají podle § 9 odst. 6 zákona o matrikách při výkonu matriční činnosti postavení úřední osoby.
Podání žádosti není časově omezeno.
Matriční úřad příslušný podle místa narození, uzavření manželství nebo vzniku partnerství, vydá do 30 dnů po obdržení žádosti o zápis příjmení v mužském tvaru do matriční knihy nový matriční doklad.
U nezletilého dítěte staršího patnácti let je vyžadován jeho souhlas se zápisem jeho příjmení v mužském tvaru. Bez tohoto souhlasu nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Totéž platí i v případě, že dítě ženského pohlaví užívá mužský tvar příjmení a rodiče požádají o užívání příjmení v souladu s pravidly české mluvnice.
Vedení matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s vedením matričních knih jsou výkonem státní správy a podléhají kontrole výkonu přenesené působnosti podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) a podle ustanovení § 129 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon o matrikách stanoví úřadu s rozšířenou působností povinnost provádět kontrolu vedení matričních knih a sbírek listin, a to u všech matričních úřadů ve svém územním obvodu nejméně jednou ročně. Krajský úřad kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jména a příjmení u úřadů s rozšířenou působností ve svém správním obvodu nejméně jednou ročně. Podle § 4b zákona o matrikách Ministerstvo vnitra kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik u matričních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a u krajských úřadů.
Podle § 79a zákona o matrikách se přestupku dopustí fyzická osoba tím, že v rozporu s § 61 odst. 1 a § 68 odst. 1 zákona o matrikách úmyslně neužívá v úředním styku jméno, popřípadě jména nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na matričním dokladu vydaném matričním úřadem v České republice. Za přestupek lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 12. 2005, čj. 4 As 52/2004-77, uveřejněného ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 4 ze dne 26. 04. 2006, se příjmení matky manžela, která je cizinkou, do matriční knihy, jakož i do oddacího listu zapíše v podobě, v jaké je uvedeno v předložených dokladech, jež mají důkazní moc veřejné listiny. Zápis tvaru příjmení do matričních knih a dále do matričních dokladů, pokud se toto příjmení zápisem přímo nevytváří, není zákonem o matrikách upraven. Příjmení matky snoubence bylo vytvořeno již dříve, byť podle práva cizího státu. Zákon o matrikách upravuje případy, kdy se příjmení "tvoří", nikoliv případy, kdy příjmení bylo vytvořeno již dříve a do matriční knihy se pouze zapisuje. Nejvyšší správní soud v odůvodnění rozsudku vyjádřil názor, že ustanovení zákona o matrikách, které stanoví, že "příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice" se vztahuje pouze na vytváření příjmení dítěte ženského pohlaví ze společného příjmení rodičů nebo dle dohody rodičů, jsou-li jejich příjmení různá, a na vytváření příjmení ženy vstupující do manželství dohodou snoubenců, neponechá-li si žena rodné nebo dřívější příjmení (vytvořené dříve, při narození nebo uzavření předchozího manželství). Další údaje zapisované do matričních knih, mezi něž patří například i příjmení rodičů dítěte, rodičů snoubenců a svědků, plní spíš jakousi identifikační, pomocnou funkci ve vztahu k osobám, jichž se zápis týká. Tyto údaje, tj. příjmení osob, která se netvoří, ale pouze zapisují, se toliko převezmou z předložených dokladů, jež mají vlastnosti a právní sílu veřejné listiny. Ministerstvo vnitra na základě tohoto rozsudku rozeslalo matričním úřadům doporučení neaplikovat ustanovení zákona o matrikách o tvorbě příjmení žen v souladu s pravidly české mluvnice, jde-li o zápis příjmení matky (cizinky) jednoho ze snoubenců do knihy manželství a oddacího listu; příjmení matky (cizinky) dítěte do knihy narození a rodného listu; příjmení pozůstalé manželky či partnerky (cizinky) do knihy úmrtí a úmrtního listu zemřelého manžela či partnerky.
Proti rozhodnutí matričního úřadu o zamítnutí žádosti o uvedení příjmení v matriční knize v mužském tvaru lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání se podává prostřednictvím matričního úřadu, který rozhodnutí vydal.
zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 12. 2005, čj. 4 As 52/2004-77 [Sb. rozhodnutí NSS č. 4/2006, rozhodnutí číslo 833], http://www.nssoud.cz/.
MěÚ Šluknov, nám. Míru 1, 407 77 Šluknov
Odbor vnitřní správy
Matrika (přízemí, dveře č. 4)
Jana Galbavá
Tel.: 412 315 311, e-mail: galbava@mesto-sluknov.cz
Po a St: 7:30 - 11:30 a 12:30 - 16:30, ostatní dny po telefonické domluvě
1. Žádost o uvedení příjmení v mužském tvaru (obdrží žadatelka na matrice).
2. Doklad o trvalém pobytu v cizině, případně prohlášení o tomto pobytu (občanka, která má TP v cizině).
3. Doklad o státním občanství manžela, který je cizinec (např. cestovní pas nebo jiný doklad), žádá-li občanka, jejíž manžel je cizinec.
4. Prohlášení o příslušnosti k národnostní menšině (občanka, která je jiné než české národnosti).
5. Průkaz totožnosti žadatele.
6. Matriční doklad, byl-li již matriční zápis proveden.
7. Jde-li o nezletilou - písemný souhlas druhého rodiče s ověřeným podpisem.
8. Písemný souhlas nezletilé osoby starší 15 let.