Řemesla a průmysl

Prvním zaměstnáním i zdrojem obživy starousedlíků bylo zemědělství a chov dobytka. Jako vedlejší povolání  bylo tkalcovství. Tkalcovské řemeslo přinesli do výběžku franští přistěhovalci a později bylo tkalcovství posíleno další kolonizační vlnou Vlámů. Již ve 14.století bylo ve výběžku značně rozšířeno. Představiteli řemesel byly cechy.Ve Šluknově působil cech tkalcovský (od roku 1500 s cechovními ustanoveními o šedesáti článcích), řeznický (1543), krejčovský (1548), ševcovský (1548), kovářský a zámečnický (1560), kolářský (1562). Další rozvoj cechů následoval ve století 17. až do roku 1725. Cechy opravňovaly sebe i své členy k práci, k nákupu surovin a k prodeji hotových výrobků. Kdo nebyl v cechu, nesměl nic z toho provozovat. Počet mistrů byl cechem určen a výhody cechovního mistra se dědily. Určován byl i počet tovaryšů a učňů připadající na jednoho mistra . Cechy dohlížely dále na kvalitu výrobků, na důkladnou výuku v řemesle i na řemeslnickou (profesní) čest. Prosazováním cechovní rovnosti byl omezován rozvoj soutěžení v práci i v prodeji. Cechy udržovaly omezenou malovýrobu.

První továrny, spíše však manufaktury ve výběžku vznikají počátkem 18.století, (roku 1708 barvírna v Lipové). Manufaktury se v průběhu 18.století po výběžku rozrůstají a koncem století přecházejí v první tovární zařízení (po uvolnění roboty roku 1789). Slibný průmyslový rozvoj byl zabrzděn hospodářským úpadkem a finančním bankrotem po napoleonských válkách. Na počátku tohoto průmyslového rozvoje měl Šluknov v roce sedmnnáctset patnáct 3332 obyvatel.Největší ránu gründerskému rozmachu však zasadil katastrofální požár Šluknova v roce 1838. Z jeho následků se již město nevzpamatovalo a okolní menší obce jako Rumburk nabo Varnsdorf ho průmyslově přerostly. I když práce v průmyslu byla mnohem těžší a nezdravější než na poli, přinášela větší sociální jistotu. Většina poddaných se z poddanství šlechty uvolňovala a přecházela na práci do továren.Největší koncentrace výrobních sil nastala právě před hladomorem neúrodných let, který postihl výběžek v roce 1799. Zemědělství upadalo a každý neúrodný rok doléhal těžce na zástupy hladovějících, kteří se nezřídka srocovali k hladovým bouřím.

Buďte s námi ve spojení