Počátky dolování a težby nerostů sahají až do 15.století. Král Vladislav Jagellonský udělil Šlejnicům v roce 1484 kutací právo, ale již dříve se patriarcha rodu Haugold pokouší v okolí Lobendavy o těžbu zlata. Kutací právo obdržel i v roce 1509 Jindřich Šlejnic. V té době se patrně otvírá na kopci Schweidrich důl na měď. Na kopci Hrazeném se pokoušel o těžbu stříbra Jiří Šlejnic v blízkosti nynějších vodovodních pramenů.

V druhé polovině 18.století nechal hrabě Harrach zavádět pokusně těžbu uhlí, aby předešel v budoucnu hrozícímu nedostatku dříví. Povolal horníky z Moravy, vrchním důlním (štajgrem) ustanovil Kristiána Šebestiana Ludwiga. Pracovalo se u Knížecího v letech 1766-67.Po neúspěchu těchto pokusů následovaly další pokusy o těžbu uhlí u Křečan (Rauchenberg) a u Botznu (nynější vrch Partyzán) v Císařském. Tyto pokusy stály hraběte 7 tisíc rakouských zlatek. Roku 1897 zahájil továrník Richter z Varnsdorfu nové těžební pokusy na Schweidrichu. Zkoušky vytěžené rudy prokázaly pozoruhodný obsah niklu (l2-19%) a jen nepatrné množství stříbra a zlata. Půda v okolí šachty slibovala nadějnou výtěž okru.