Jedná se o pozdně barokní sochu (konec 18. století), jejíž autor není znám. Je to socha světce v nadživotní velikosti, v tradičním řeholnickém a františkánském oděvu. Sv. Antonín drží v pravé ruce knihu a lilii a v levé nese Ježíška, svírajícího římské jablko. Nad hlavami světce a Ježíška pak září sluncové svatozáře.  Ke zhotovení sochy bylo použito dvojího druhu kamene. Spodní část je vysekána ze žuly, sousoší je pískovcové. Socha sv. Antonína dosahuje výšky 3,9 m a její poslední rekonstrukce proběhla v roce 2003.