Po obnovení české státnosti byla i do výběžku dosazena česká správa. Čechů zde bylo mizivé procento, byli to státní úředníci, poštovní zaměstnanci, členové pohraniční a finanční stráže a četnictva. V roce1921 žilo ve šluknovském výběžku 47 tisíc Němců a jen 1 210 Čechů (2,6%). České úřednictvo ovládalo německý jazyk, protože v české řeči nebylo možno jednat. I když Čechů bylo přímo ve Šluknově velmi málo, (v roce 1920 pouze 93 osob), snažila se tato hrstka, vedena vlasteneckými jednotlivci.

Okres byl nejprůmyslovější na severu Čech. V provozu bylo 197 továrních celků a 700 živností a obchodů. Ve městě bylo toho času 4 880 obyvatel, menšina čítala 540 obyvatel české národnosti. Byli to dělníci, úředníci, členové celní a finanční stráže a četnictva. Po roce 1933 vznikla nová nacionalistická německá strana Konráda Henleina Sudetendeutsche Heimatsfront, později přejmenována na Sudetendeutsche Partei. Podporována říškoněmeckými penězi získala značnou část německého obyvatelstva. Působila prostřednictvím rafinované propagandy, zastrašováním i terorem. V roce 1935 zaznamenala úspěch ve volbách do Národního shromáždění. V roce 1938 vyhrála i v obecních volbách. Troufalost Henleinovců stoupala. Po vzoru z Německa vytvářeli si i ozbrojené oddíly Freikorps, které měly za úkol připravovat teroristické akce, vyvolávat v pohraničí stav nejistoty a v příhodné chvíli provést ozbrojený puč.