Zastupitelstvo města na svém posledním zasedání rozhodlo o zásadní proměně tzv. participativního rozpočtu, který funguje ve městě už 6 let. Jeho principem je, že občané města mohou svým hlasováním rozhodnout o výběru akce, která se na městě uskuteční. Doposud byl však výběr částečně uzavřený – dostávali jste na výběr z akcí, které již byly předpřipravené ze strany města, a to zejména z důvodu reálné realizovatelnosti a časovému hledisku. Nyní jsme se však rozhodli začít s přípravou participativního rozpočtu rok dopředu, což umožňuje využít možnosti vaší participace naplno.
Odbor rozvoje a životního prostředí zpracoval vůbec první ucelený přehled všech pozemků ve vlastnictví města, které jsou dle územního plánu vhodné k výstavbě rodinného domu.
Odbor rozvoje a životního prostředí (ORŽP) předkládá výroční zprávu o činnosti odboru za rok 2023. Činnost odboru byla zajišťována v souladu s Organizačním řádem Městského úřadu Šluknov a schváleným rozpočtem. V roce 2023 ORŽP hospodařil s téměř polovinou celkového objemu rozpočtu města Šluknov a jeho pracovníci se přímo podíleli na realizaci hlavních investičních akcí ve městě.
Jako město máme nabídku na svoz popela z uhlí (vzniklý z topení v bytových jednotkách, rodinných domech, rekreačních objektech apod.), který teď odkládáte do černých nádob na směsný komunální odpad.
V minulém roce jsme dokončili výstavbu inženýrských sítí pro výstavbu 29 pozemků nad rybníkem Zezulák (k dispozici je až na hranici pozemků splašková a dešťová kanalizace, přípojka NN a vodovod).
Právo volit na území ČR do Evropského parlamentu má každý občan jiného členského státu EU, který alespoň druhý den voleb, tj. 8. 6. 2024, dosáhne věku 18 let a je po dobu nejméně 45 dnů před druhým dnem voleb (tj. 23. 4. 2024) přihlášen k trvalému nebo přechodnému pobytu na území ČR.
V dubnu 2024 bude knihovna otevřená v úterý a ve čtvrtek od 8:00 do 12:00 a od 12:30 do 16:00.
Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpadech") se obec stává původcem a současně vlastníkem odpadu od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném.
Kromě obecných povinností původce odpadu, které musí obec plnit, pokud zákon nestanoví jinak, tak musí obec zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území. Obec je také povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu. Musí se jednat minimálně o místa pro odkládání nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů.
Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na katastrálním území obce stanoví obec ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou. Může také obecně závaznou vyhláškou stanovit systém nakládání se stavebními odpady produkovanými fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území.
Obecně závaznou vyhláškou může dále obec stanovit poplatek za komunální odpad dle § 17a zákona o odpadech, což je první možnost vybírání poplatku.
Druhou možností je vybírat místní poplatek za provoz systému podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o místních poplatcích").
Obec má také možnost vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě písemné smlouvy.
Žádný z těchto systémů zpoplatnění nelze kombinovat, obec se tedy musí rozhodnout, který systém je pro ni optimální.
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle § 10b zákona o místních poplatcích má charakter daně. Váže poplatkovou povinnost na trvalý pobyt (pro cizince pobyt v obdobném režimu) nebo vlastnictví nemovitosti v obci. Při správě poplatku se postupuje dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), pokud zákon o místních poplatcích nestanoví jinak.
Poplatníkem je fyzická osoba s trvalým pobytem v obci a dále fyzické osoby, kterým byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů, fyzické osoby, které podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývají na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců a fyzické osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana dle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců.
Dále je poplatníkem fyzická osoba, která vlastní v obci stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena žádná fyzická osoba k pobytu. V takovém případě vlastník platí poplatek ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Pokud vlastní objekt více vlastníků, platí poplatek společně a nerozdílně.
Vzhledem k tomu, že je poplatková povinnost stanovena na široký okruh osob, snaží se zákon tuto povinnost zjednodušit tím, že za domácnost může platit poplatek jedna osoba a za osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může platit poplatek vlastník nebo správce. Pokud platí osoba poplatek za více fyzických osob, musí obecnímu úřadu oznámit jméno, příjmení a datum narození osob, za které poplatek platí.
Nezletilý poplatník a poplatník s omezenou svéprávností
Vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti nebo který je ke dni splatnosti omezen ve svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník, přechází poplatková povinnost na zákonného zástupce nebo tohoto opatrovníka, přičemž v takovém případě mají stejné procesní postavení jako poplatník a obecní úřad vyměří poplatek zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka. Je-li zákonných zástupů či opatrovníků více, plní poplatkovou povinnost společně a nerozdílně.
Poplatkovým obdobím je kalendářní rok. Výše poplatku by se tak neměla měnit v průběhu roku a nová výše by měla být stanovena vždy s účinností k 1. 1. nového roku.
Od poplatku jsou osvobozeny ze sociálních důvodů všechny osoby, které jsou umístěny do dětského domova, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, školského zařízení pro preventivně výchovnou péči nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dále osoby umístěné v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo chráněném bydlení.
Obec si může dle § 14 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce stanovit další skupiny osob, které budou osvobozeny od poplatku, toto osvobození nesmí být diskriminační. Důvody osvobození musí být vždy legitimní a akceptovatelné. Typicky může obec osvobodit například osoby ve výkonu trestu, které se prokazatelně ani nemohou zdržovat na území obce a využívat obecní systém. Vznik či ztráta nároku na osvobození nemohou být vázány na lhůtu k jejich prokázání. Jinými slovy nárok na osvobození nezaniká. Neprokáže-li ho osoba včas, při nedodržení pořádkové lhůty k prokázání tohoto nároku může obec uložit pouze pořádkovou pokutu, nárok na osvobození však stále trvá.
Obecní úřad může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu zcela nebo částečně prominout poplatek nebo jeho příslušenství, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Může se opět například jednat o osobu, která se v obci dlouhodobě prokazatelně nezdržuje a nevztahuje se na ni osvobození od poplatku. Dále může poplatek či jeho příslušenství prominout při mimořádných, zejména živelných událostech. Rozhodnutí o prominutí oznamuje obecní úřad vyvěšením na úřední desce a zároveň ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na prominutí poplatku není právní nárok.
Změna rozhodného stavu v průběhu roku
Pokud u fyzické osoby dojde ke změně trvalého pobytu, vlastnictví rekreační stavby, bytu nebo rodinného domu nebo změně umístění ve výše uvedených zařízeních (dětský domov, domov pro seniory atd.) během kalendářního roku, poplatek se platí v poměrné výši podle počtu měsíců pobytu, vlastnictví nebo umístění. Rozhodným stavem je stav k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke změně.
Splatnost poplatku
Splatnost poplatku může obec stanovit dle § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce. Nebude-li dle § 11 téhož zákona poplatek odveden včas nebo ve správné výši, vyměří obecní úřad poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo jejich část může obecní úřad zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku.
Výše poplatku
Poplatek má dvě složky, pevnou, která může dosáhnout nejvýše 250 Kč za osobu a kalendářní rok, a variabilní, která se stanovuje na základě skutečných nákladů obce za předchozí rok na osobu. Tato částka může však být maximálně 750 Kč. Určení výše pevné složky poplatku je zcela na vůli obci a nemusí ji nijak zdůvodňovat. U variabilní složky obec stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu v obecně závazné vyhlášce. Obec přitom vychází z aktuálního počtu poplatníků v době přípravy obecně závazné vyhlášky. Do rozúčtování zahrne dle § 10b odst. 4 písm. b) zákona o místních poplatcích i poplatníky, kteří byli od poplatku osvobozeni. Vzhledem k tomu, že se náklady pravděpodobně budou každý rok měnit, je třeba tuto změnu zahrnout i do obecně závazné vyhlášky buď její novelizací, nebo vydáním vyhlášky nové. K rozúčtování nákladů musí dojít každý rok. Platí však, že bez ohledu na skutečnou výši nákladů nemůže poplatek přesáhnout limit stanovený zákonem. Nic obcím ale nebrání stanovit poplatek nižší či ho vůbec nezavádět.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Využívání údajů k výběru poplatku
Podle § 16 zákona o místních poplatcích obecní úřady využívají k získávání potřebných údajů pro účely řízení základní registr obyvatel, informační systém evidence obyvatel a informační systém cizinců. V těchto evidencích by obce měly být schopny vyhledat všechny skupiny poplatníků.
Ohlašovací povinnost
Ustanovení § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích mimo jiné uvádí, že obec v obecně závazné vyhlášce stanoví lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti. Údaje uváděné povinně do ohlášení jsou stanoveny v § 14a téhož zákona. Obec může ve vyhlášce požadovat v rámci § 14a i uvedení takových údajů, které může získat ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců.
Podle § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích může obecní úřad včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku. Podle odst. 4 téhož ustanovení se penále, úroky a pokuty, upravené daňovým řádem, s výjimkou pořádkových pokut neuplatňují.
Výhodou tohoto poplatku pro obec je, že poplatek platí každý, kdo má v obci trvalý pobyt či vlastní nemovitost, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv v obci vůbec nemusí pobývat a reálně odpad produkovat, protože se jedná o poplatek za provoz systému. Platí se tak obci vůbec samotná možnost využívat zavedený systém. Nevýhodou je, že nepokrývá osoby, které tyto podmínky nesplňují, tedy osoby, které v obci fakticky bydlí, ale trvalý pobyt mají jinde. Tyto osoby jsou částečně zahrnuty v systému tím, že povinnost platit poplatek má vlastník nemovitosti, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv například v bytě žije několik osob. Nezohledňuje se však počet osob v bytě ani případy, kdy vlastní nemovitosti právnické osoby.
Často také dochází k situacím, kdy osoby s trvalým pobytem v jedné obci pobývají v obci, která má zaveden systém poplatku podle zákona o odpadech a platí poplatky oba, ačkoliv fakticky produkují odpad jen na jednom místě. K dvojímu placení také dochází v situaci, kdy má osoba rekreační stavbu, byt nebo rodinný dům, ve kterých není nikdo hlášen, v té samé obci, ve které má trvalý pobyt. Další nevýhoda spočívá v tom, že poplatek bude vždy pro všechny stejný bez ohledu na jejich skutečnou produkci odpadu. Zůstává pak na obci, aby motivovala občany k třídění a nižší produkci odpadů ať už samotnou výší poplatku či osvětou nebo například detailním informováním o nákladech obce.
Poplatek za komunální odpad podle § 17a zákona o odpadech může obec vybírat a stanovit obecně závaznou vyhláškou. Poplatek je příjmem obce, ta také vykonává správu poplatku. Při správě poplatku se postupuje dle daňového řádu.
Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Prakticky se jedná o každou fyzickou osobu, protože si lze stěží představit osobu, která dokáže vše stoprocentně zužitkovat bez vzniku odpadu a nikdy se ničeho nezbavuje.
Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jedná-li se o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek, je plátcem toto společenství.
Plátce rozúčtuje poplatek na jednotlivé poplatníky. Zákonodárce nechává na plátci, aby vybíral poplatek od poplatníků a následně ho odváděl obci.
Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem. Zákon však nespecifikuje, co znamená neuhradit poplatek včas, ani komu vyměří obec poplatek platebním výměrem. Obecně si tuto možnost obce vykládají tak, že se poplatek vyměří poplatníkovi, protože plátce by neoznamoval obci nezaplacení poplatku, aby ho následně obec vyměřila jemu. V praxi se však dle dostupných informací tato možnost příliš nevyužívá.
Výše poplatku
Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. V případě tohoto poplatku tedy není stanovena nejvyšší hranice poplatku přímo v zákoně, ale odvíjí se od skutečných nákladů obce.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Osvobození od poplatku
Osvobození od poplatku podle § 17a zákon o odpadech neumožňuje. Na rozdíl od poplatku podle zákona o místních poplatcích se poplatek podle zákona o odpadech platí za skutečně vyprodukovaný odpad a výše poplatku by se měla odvíjet od jeho množství. Je tedy logické, že osvobození od tohoto poplatku nemá opodstatnění.
Tento způsob zpoplatnění více motivuje fyzické osoby k menší produkci odpadu a k třídění, protože platí skutečně za množství, které vyprodukují. Mohou si zpravidla nastavit velikost nádob a případně i frekvenci svozu. Podrobnosti samozřejmě musí stanovit obecně závazná vyhláška obce.
Nevýhodou systému je, že plátce nemusí znát skutečný počet poplatníků, kteří by měli poplatek platit. Tento způsob výběru poplatku také může motivovat k vytváření černých skládek nebo jiného nelegálního způsobu zbavování se odpad, aby poplatníci či plátci ušetřili na kapacitě sběrné nádoby či počtu svozů.
Třetí možností vybírání úhrady za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je vybírat úhradu na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech.
Smlouvu uzavírá obec přímo s jednotlivými fyzickými osobami. Opět nelze tento systém kombinovat s jiným systémem výběru poplatku.
Smlouva musí být písemná a musí obsahovat výši úhrady. Jinak je zcela na obci a jednotlivých fyzických osobách, co si ve smlouvě upraví.
Ačkoliv tento systém v řadě obcí dle dostupných informací funguje, má velkou nevýhodu v tom, že nelze nutit fyzické osoby tuto smlouvu s obcí uzavřít, protože se jedná o klasický smluvní vztah dle o. z. Může snadno dojít k situaci, kdy osoby neuzavřou smlouvu s obcí, ale obec stále bude mít povinnost dle § 17 odst. 3 zákona o odpadech zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného nepodnikajícími fyzickými osobami na jejím území. Tyto osoby by tak mohly využívat systém, aniž by do něj jakkoliv přispívaly.
Zákonem navíc nejsou stanoveny žádné další podrobnosti jako určení výše úhrady ani okruh osob, se kterými by se měla smlouva uzavírat, ani způsob výběru úhrady. Nevýhodou tohoto způsobu zpoplatnění je také velká administrativní náročnost vzhledem k tomu, že se smlouva musí s každou fyzickou osobou uzavřít zvlášť. Za výhodu tak lze považovat jen to, že si obce mohou nastavit pravidla dle vlastního uvážení, pokud jim nevyhovuje zavést poplatek dle zákona o místních poplatcích ani podle § 17a zákona o odpadech a samozřejmě pokud na tato pravidla druhá strana přistoupí.
Problematika poplatků spadá do samostatné působnosti obce, je nutné se tedy obrátit na příslušný obecní úřad, v některých případech obce odkazují přímo na svozovou společnost, například ohledně dohody o velikosti sběrné nádoby či frekvence svozu.
Mnoho obcí umožňuje vyřízení poplatkové povinnosti elektronicky, vyplněním formulářů a odesláním platby na účet. Potřebné informace mají obce zveřejněny na svých internetových stránkách.
- Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
- Obecně závazná vyhláška příslušné obce
Opravné prostředky jsou stanoveny v hlavě VII daňového řádu. V případě vybírání úhrady na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech by případné spory řešil příslušný soud.
Pokud by byla obecně závazná vyhláška obce v rozporu se zákonem, postupuje se dle § 123 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Lze je získat u těchto subjektů:
- statutární orgán obce a její zaměstnanci
- zaměstnanci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva vnitra a Ministerstva financí.
Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě:
- Ministerstvo vnitra
- Metodický materiál odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra (připraveno ve spolupráci s Ministerstvem financí) - K obecně závazné vyhlášce o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů www.mvcr.cz/odk2/.../mm-28-4-g-pravni-vyklad-odpady-platne-k-1-1-2016.aspx
MěÚ Šluknov, nám. Míru 1, 407 77 Šluknov
Odbor ekonomický (1. patro, dveře č.18)
Libuše Havelková
Tel.: 412 315 324, e-mail: havelkova@mesto-sluknov.cz
Po a St: 7:30 - 11:30 a 12:30 - 16:30, ostatní dny po telefonické domluvě
Průkaz totožnosti nebo plnou moc. Rodné listy nezletilých dětí.
Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpadech") se obec stává původcem a současně vlastníkem odpadu od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném.
Kromě obecných povinností původce odpadu, které musí obec plnit, pokud zákon nestanoví jinak, tak musí obec zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území. Obec je také povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu. Musí se jednat minimálně o místa pro odkládání nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů.
Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na katastrálním území obce stanoví obec ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou. Může také obecně závaznou vyhláškou stanovit systém nakládání se stavebními odpady produkovanými fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území.
Obecně závaznou vyhláškou může dále obec stanovit poplatek za komunální odpad dle § 17a zákona o odpadech, což je první možnost vybírání poplatku.
Druhou možností je vybírat místní poplatek za provoz systému podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o místních poplatcích").
Obec má také možnost vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě písemné smlouvy.
Žádný z těchto systémů zpoplatnění nelze kombinovat, obec se tedy musí rozhodnout, který systém je pro ni optimální.
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle § 10b zákona o místních poplatcích má charakter daně. Váže poplatkovou povinnost na trvalý pobyt (pro cizince pobyt v obdobném režimu) nebo vlastnictví nemovitosti v obci. Při správě poplatku se postupuje dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), pokud zákon o místních poplatcích nestanoví jinak.
Poplatníkem je fyzická osoba s trvalým pobytem v obci a dále fyzické osoby, kterým byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů, fyzické osoby, které podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývají na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců a fyzické osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana dle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců.
Dále je poplatníkem fyzická osoba, která vlastní v obci stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena žádná fyzická osoba k pobytu. V takovém případě vlastník platí poplatek ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Pokud vlastní objekt více vlastníků, platí poplatek společně a nerozdílně.
Vzhledem k tomu, že je poplatková povinnost stanovena na široký okruh osob, snaží se zákon tuto povinnost zjednodušit tím, že za domácnost může platit poplatek jedna osoba a za osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může platit poplatek vlastník nebo správce. Pokud platí osoba poplatek za více fyzických osob, musí obecnímu úřadu oznámit jméno, příjmení a datum narození osob, za které poplatek platí.
Nezletilý poplatník a poplatník s omezenou svéprávností
Vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti nebo který je ke dni splatnosti omezen ve svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník, přechází poplatková povinnost na zákonného zástupce nebo tohoto opatrovníka, přičemž v takovém případě mají stejné procesní postavení jako poplatník a obecní úřad vyměří poplatek zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka. Je-li zákonných zástupů či opatrovníků více, plní poplatkovou povinnost společně a nerozdílně.
Poplatkovým obdobím je kalendářní rok. Výše poplatku by se tak neměla měnit v průběhu roku a nová výše by měla být stanovena vždy s účinností k 1. 1. nového roku.
Od poplatku jsou osvobozeny ze sociálních důvodů všechny osoby, které jsou umístěny do dětského domova, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, školského zařízení pro preventivně výchovnou péči nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dále osoby umístěné v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo chráněném bydlení.
Obec si může dle § 14 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce stanovit další skupiny osob, které budou osvobozeny od poplatku, toto osvobození nesmí být diskriminační. Důvody osvobození musí být vždy legitimní a akceptovatelné. Typicky může obec osvobodit například osoby ve výkonu trestu, které se prokazatelně ani nemohou zdržovat na území obce a využívat obecní systém. Vznik či ztráta nároku na osvobození nemohou být vázány na lhůtu k jejich prokázání. Jinými slovy nárok na osvobození nezaniká. Neprokáže-li ho osoba včas, při nedodržení pořádkové lhůty k prokázání tohoto nároku může obec uložit pouze pořádkovou pokutu, nárok na osvobození však stále trvá.
Obecní úřad může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu zcela nebo částečně prominout poplatek nebo jeho příslušenství, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Může se opět například jednat o osobu, která se v obci dlouhodobě prokazatelně nezdržuje a nevztahuje se na ni osvobození od poplatku. Dále může poplatek či jeho příslušenství prominout při mimořádných, zejména živelných událostech. Rozhodnutí o prominutí oznamuje obecní úřad vyvěšením na úřední desce a zároveň ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na prominutí poplatku není právní nárok.
Změna rozhodného stavu v průběhu roku
Pokud u fyzické osoby dojde ke změně trvalého pobytu, vlastnictví rekreační stavby, bytu nebo rodinného domu nebo změně umístění ve výše uvedených zařízeních (dětský domov, domov pro seniory atd.) během kalendářního roku, poplatek se platí v poměrné výši podle počtu měsíců pobytu, vlastnictví nebo umístění. Rozhodným stavem je stav k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke změně.
Splatnost poplatku
Splatnost poplatku může obec stanovit dle § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce. Nebude-li dle § 11 téhož zákona poplatek odveden včas nebo ve správné výši, vyměří obecní úřad poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo jejich část může obecní úřad zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku.
Výše poplatku
Poplatek má dvě složky, pevnou, která může dosáhnout nejvýše 250 Kč za osobu a kalendářní rok, a variabilní, která se stanovuje na základě skutečných nákladů obce za předchozí rok na osobu. Tato částka může však být maximálně 750 Kč. Určení výše pevné složky poplatku je zcela na vůli obci a nemusí ji nijak zdůvodňovat. U variabilní složky obec stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu v obecně závazné vyhlášce. Obec přitom vychází z aktuálního počtu poplatníků v době přípravy obecně závazné vyhlášky. Do rozúčtování zahrne dle § 10b odst. 4 písm. b) zákona o místních poplatcích i poplatníky, kteří byli od poplatku osvobozeni. Vzhledem k tomu, že se náklady pravděpodobně budou každý rok měnit, je třeba tuto změnu zahrnout i do obecně závazné vyhlášky buď její novelizací, nebo vydáním vyhlášky nové. K rozúčtování nákladů musí dojít každý rok. Platí však, že bez ohledu na skutečnou výši nákladů nemůže poplatek přesáhnout limit stanovený zákonem. Nic obcím ale nebrání stanovit poplatek nižší či ho vůbec nezavádět.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Využívání údajů k výběru poplatku
Podle § 16 zákona o místních poplatcích obecní úřady využívají k získávání potřebných údajů pro účely řízení základní registr obyvatel, informační systém evidence obyvatel a informační systém cizinců. V těchto evidencích by obce měly být schopny vyhledat všechny skupiny poplatníků.
Ohlašovací povinnost
Ustanovení § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích mimo jiné uvádí, že obec v obecně závazné vyhlášce stanoví lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti. Údaje uváděné povinně do ohlášení jsou stanoveny v § 14a téhož zákona. Obec může ve vyhlášce požadovat v rámci § 14a i uvedení takových údajů, které může získat ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců.
Podle § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích může obecní úřad včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku. Podle odst. 4 téhož ustanovení se penále, úroky a pokuty, upravené daňovým řádem, s výjimkou pořádkových pokut neuplatňují.
Výhodou tohoto poplatku pro obec je, že poplatek platí každý, kdo má v obci trvalý pobyt či vlastní nemovitost, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv v obci vůbec nemusí pobývat a reálně odpad produkovat, protože se jedná o poplatek za provoz systému. Platí se tak obci vůbec samotná možnost využívat zavedený systém. Nevýhodou je, že nepokrývá osoby, které tyto podmínky nesplňují, tedy osoby, které v obci fakticky bydlí, ale trvalý pobyt mají jinde. Tyto osoby jsou částečně zahrnuty v systému tím, že povinnost platit poplatek má vlastník nemovitosti, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv například v bytě žije několik osob. Nezohledňuje se však počet osob v bytě ani případy, kdy vlastní nemovitosti právnické osoby.
Často také dochází k situacím, kdy osoby s trvalým pobytem v jedné obci pobývají v obci, která má zaveden systém poplatku podle zákona o odpadech a platí poplatky oba, ačkoliv fakticky produkují odpad jen na jednom místě. K dvojímu placení také dochází v situaci, kdy má osoba rekreační stavbu, byt nebo rodinný dům, ve kterých není nikdo hlášen, v té samé obci, ve které má trvalý pobyt. Další nevýhoda spočívá v tom, že poplatek bude vždy pro všechny stejný bez ohledu na jejich skutečnou produkci odpadu. Zůstává pak na obci, aby motivovala občany k třídění a nižší produkci odpadů ať už samotnou výší poplatku či osvětou nebo například detailním informováním o nákladech obce.
Poplatek za komunální odpad podle § 17a zákona o odpadech může obec vybírat a stanovit obecně závaznou vyhláškou. Poplatek je příjmem obce, ta také vykonává správu poplatku. Při správě poplatku se postupuje dle daňového řádu.
Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Prakticky se jedná o každou fyzickou osobu, protože si lze stěží představit osobu, která dokáže vše stoprocentně zužitkovat bez vzniku odpadu a nikdy se ničeho nezbavuje.
Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jedná-li se o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek, je plátcem toto společenství.
Plátce rozúčtuje poplatek na jednotlivé poplatníky. Zákonodárce nechává na plátci, aby vybíral poplatek od poplatníků a následně ho odváděl obci.
Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem. Zákon však nespecifikuje, co znamená neuhradit poplatek včas, ani komu vyměří obec poplatek platebním výměrem. Obecně si tuto možnost obce vykládají tak, že se poplatek vyměří poplatníkovi, protože plátce by neoznamoval obci nezaplacení poplatku, aby ho následně obec vyměřila jemu. V praxi se však dle dostupných informací tato možnost příliš nevyužívá.
Výše poplatku
Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. V případě tohoto poplatku tedy není stanovena nejvyšší hranice poplatku přímo v zákoně, ale odvíjí se od skutečných nákladů obce.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Osvobození od poplatku
Osvobození od poplatku podle § 17a zákon o odpadech neumožňuje. Na rozdíl od poplatku podle zákona o místních poplatcích se poplatek podle zákona o odpadech platí za skutečně vyprodukovaný odpad a výše poplatku by se měla odvíjet od jeho množství. Je tedy logické, že osvobození od tohoto poplatku nemá opodstatnění.
Tento způsob zpoplatnění více motivuje fyzické osoby k menší produkci odpadu a k třídění, protože platí skutečně za množství, které vyprodukují. Mohou si zpravidla nastavit velikost nádob a případně i frekvenci svozu. Podrobnosti samozřejmě musí stanovit obecně závazná vyhláška obce.
Nevýhodou systému je, že plátce nemusí znát skutečný počet poplatníků, kteří by měli poplatek platit. Tento způsob výběru poplatku také může motivovat k vytváření černých skládek nebo jiného nelegálního způsobu zbavování se odpad, aby poplatníci či plátci ušetřili na kapacitě sběrné nádoby či počtu svozů.
Třetí možností vybírání úhrady za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je vybírat úhradu na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech.
Smlouvu uzavírá obec přímo s jednotlivými fyzickými osobami. Opět nelze tento systém kombinovat s jiným systémem výběru poplatku.
Smlouva musí být písemná a musí obsahovat výši úhrady. Jinak je zcela na obci a jednotlivých fyzických osobách, co si ve smlouvě upraví.
Ačkoliv tento systém v řadě obcí dle dostupných informací funguje, má velkou nevýhodu v tom, že nelze nutit fyzické osoby tuto smlouvu s obcí uzavřít, protože se jedná o klasický smluvní vztah dle o. z. Může snadno dojít k situaci, kdy osoby neuzavřou smlouvu s obcí, ale obec stále bude mít povinnost dle § 17 odst. 3 zákona o odpadech zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného nepodnikajícími fyzickými osobami na jejím území. Tyto osoby by tak mohly využívat systém, aniž by do něj jakkoliv přispívaly.
Zákonem navíc nejsou stanoveny žádné další podrobnosti jako určení výše úhrady ani okruh osob, se kterými by se měla smlouva uzavírat, ani způsob výběru úhrady. Nevýhodou tohoto způsobu zpoplatnění je také velká administrativní náročnost vzhledem k tomu, že se smlouva musí s každou fyzickou osobou uzavřít zvlášť. Za výhodu tak lze považovat jen to, že si obce mohou nastavit pravidla dle vlastního uvážení, pokud jim nevyhovuje zavést poplatek dle zákona o místních poplatcích ani podle § 17a zákona o odpadech a samozřejmě pokud na tato pravidla druhá strana přistoupí.
Problematika poplatků spadá do samostatné působnosti obce, je nutné se tedy obrátit na příslušný obecní úřad, v některých případech obce odkazují přímo na svozovou společnost, například ohledně dohody o velikosti sběrné nádoby či frekvence svozu.
Mnoho obcí umožňuje vyřízení poplatkové povinnosti elektronicky, vyplněním formulářů a odesláním platby na účet. Potřebné informace mají obce zveřejněny na svých internetových stránkách.
- Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
- Obecně závazná vyhláška příslušné obce
Opravné prostředky jsou stanoveny v hlavě VII daňového řádu. V případě vybírání úhrady na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech by případné spory řešil příslušný soud.
Pokud by byla obecně závazná vyhláška obce v rozporu se zákonem, postupuje se dle § 123 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Lze je získat u těchto subjektů:
- statutární orgán obce a její zaměstnanci
- zaměstnanci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva vnitra a Ministerstva financí.
Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě:
- Ministerstvo vnitra
- Metodický materiál odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra (připraveno ve spolupráci s Ministerstvem financí) - K obecně závazné vyhlášce o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů www.mvcr.cz/odk2/.../mm-28-4-g-pravni-vyklad-odpady-platne-k-1-1-2016.aspx
MěÚ Šluknov, nám. Míru 1, 407 77 Šluknov
Odbor ekonomický (1. patro, dveře č.18)
Libuše Havelková
Tel.: 412 315 324, e-mail: havelkova@mesto-sluknov.cz
Po a St: 7:30 - 11:30 a 12:30 - 16:30, ostatní dny po telefonické domluvě
Průkaz totožnosti nebo plnou moc. Rodné listy nezletilých dětí.
Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpadech") se obec stává původcem a současně vlastníkem odpadu od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném.
Kromě obecných povinností původce odpadu, které musí obec plnit, pokud zákon nestanoví jinak, tak musí obec zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území. Obec je také povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu. Musí se jednat minimálně o místa pro odkládání nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů.
Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na katastrálním území obce stanoví obec ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou. Může také obecně závaznou vyhláškou stanovit systém nakládání se stavebními odpady produkovanými fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území.
Obecně závaznou vyhláškou může dále obec stanovit poplatek za komunální odpad dle § 17a zákona o odpadech, což je první možnost vybírání poplatku.
Druhou možností je vybírat místní poplatek za provoz systému podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o místních poplatcích").
Obec má také možnost vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě písemné smlouvy.
Žádný z těchto systémů zpoplatnění nelze kombinovat, obec se tedy musí rozhodnout, který systém je pro ni optimální.
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle § 10b zákona o místních poplatcích má charakter daně. Váže poplatkovou povinnost na trvalý pobyt (pro cizince pobyt v obdobném režimu) nebo vlastnictví nemovitosti v obci. Při správě poplatku se postupuje dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), pokud zákon o místních poplatcích nestanoví jinak.
Poplatníkem je fyzická osoba s trvalým pobytem v obci a dále fyzické osoby, kterým byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů, fyzické osoby, které podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývají na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců a fyzické osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana dle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců.
Dále je poplatníkem fyzická osoba, která vlastní v obci stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena žádná fyzická osoba k pobytu. V takovém případě vlastník platí poplatek ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Pokud vlastní objekt více vlastníků, platí poplatek společně a nerozdílně.
Vzhledem k tomu, že je poplatková povinnost stanovena na široký okruh osob, snaží se zákon tuto povinnost zjednodušit tím, že za domácnost může platit poplatek jedna osoba a za osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může platit poplatek vlastník nebo správce. Pokud platí osoba poplatek za více fyzických osob, musí obecnímu úřadu oznámit jméno, příjmení a datum narození osob, za které poplatek platí.
Nezletilý poplatník a poplatník s omezenou svéprávností
Vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti nebo který je ke dni splatnosti omezen ve svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník, přechází poplatková povinnost na zákonného zástupce nebo tohoto opatrovníka, přičemž v takovém případě mají stejné procesní postavení jako poplatník a obecní úřad vyměří poplatek zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka. Je-li zákonných zástupů či opatrovníků více, plní poplatkovou povinnost společně a nerozdílně.
Poplatkovým obdobím je kalendářní rok. Výše poplatku by se tak neměla měnit v průběhu roku a nová výše by měla být stanovena vždy s účinností k 1. 1. nového roku.
Od poplatku jsou osvobozeny ze sociálních důvodů všechny osoby, které jsou umístěny do dětského domova, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, školského zařízení pro preventivně výchovnou péči nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dále osoby umístěné v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo chráněném bydlení.
Obec si může dle § 14 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce stanovit další skupiny osob, které budou osvobozeny od poplatku, toto osvobození nesmí být diskriminační. Důvody osvobození musí být vždy legitimní a akceptovatelné. Typicky může obec osvobodit například osoby ve výkonu trestu, které se prokazatelně ani nemohou zdržovat na území obce a využívat obecní systém. Vznik či ztráta nároku na osvobození nemohou být vázány na lhůtu k jejich prokázání. Jinými slovy nárok na osvobození nezaniká. Neprokáže-li ho osoba včas, při nedodržení pořádkové lhůty k prokázání tohoto nároku může obec uložit pouze pořádkovou pokutu, nárok na osvobození však stále trvá.
Obecní úřad může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu zcela nebo částečně prominout poplatek nebo jeho příslušenství, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Může se opět například jednat o osobu, která se v obci dlouhodobě prokazatelně nezdržuje a nevztahuje se na ni osvobození od poplatku. Dále může poplatek či jeho příslušenství prominout při mimořádných, zejména živelných událostech. Rozhodnutí o prominutí oznamuje obecní úřad vyvěšením na úřední desce a zároveň ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na prominutí poplatku není právní nárok.
Změna rozhodného stavu v průběhu roku
Pokud u fyzické osoby dojde ke změně trvalého pobytu, vlastnictví rekreační stavby, bytu nebo rodinného domu nebo změně umístění ve výše uvedených zařízeních (dětský domov, domov pro seniory atd.) během kalendářního roku, poplatek se platí v poměrné výši podle počtu měsíců pobytu, vlastnictví nebo umístění. Rozhodným stavem je stav k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke změně.
Splatnost poplatku
Splatnost poplatku může obec stanovit dle § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce. Nebude-li dle § 11 téhož zákona poplatek odveden včas nebo ve správné výši, vyměří obecní úřad poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo jejich část může obecní úřad zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku.
Výše poplatku
Poplatek má dvě složky, pevnou, která může dosáhnout nejvýše 250 Kč za osobu a kalendářní rok, a variabilní, která se stanovuje na základě skutečných nákladů obce za předchozí rok na osobu. Tato částka může však být maximálně 750 Kč. Určení výše pevné složky poplatku je zcela na vůli obci a nemusí ji nijak zdůvodňovat. U variabilní složky obec stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu v obecně závazné vyhlášce. Obec přitom vychází z aktuálního počtu poplatníků v době přípravy obecně závazné vyhlášky. Do rozúčtování zahrne dle § 10b odst. 4 písm. b) zákona o místních poplatcích i poplatníky, kteří byli od poplatku osvobozeni. Vzhledem k tomu, že se náklady pravděpodobně budou každý rok měnit, je třeba tuto změnu zahrnout i do obecně závazné vyhlášky buď její novelizací, nebo vydáním vyhlášky nové. K rozúčtování nákladů musí dojít každý rok. Platí však, že bez ohledu na skutečnou výši nákladů nemůže poplatek přesáhnout limit stanovený zákonem. Nic obcím ale nebrání stanovit poplatek nižší či ho vůbec nezavádět.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Využívání údajů k výběru poplatku
Podle § 16 zákona o místních poplatcích obecní úřady využívají k získávání potřebných údajů pro účely řízení základní registr obyvatel, informační systém evidence obyvatel a informační systém cizinců. V těchto evidencích by obce měly být schopny vyhledat všechny skupiny poplatníků.
Ohlašovací povinnost
Ustanovení § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích mimo jiné uvádí, že obec v obecně závazné vyhlášce stanoví lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti. Údaje uváděné povinně do ohlášení jsou stanoveny v § 14a téhož zákona. Obec může ve vyhlášce požadovat v rámci § 14a i uvedení takových údajů, které může získat ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců.
Podle § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích může obecní úřad včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku. Podle odst. 4 téhož ustanovení se penále, úroky a pokuty, upravené daňovým řádem, s výjimkou pořádkových pokut neuplatňují.
Výhodou tohoto poplatku pro obec je, že poplatek platí každý, kdo má v obci trvalý pobyt či vlastní nemovitost, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv v obci vůbec nemusí pobývat a reálně odpad produkovat, protože se jedná o poplatek za provoz systému. Platí se tak obci vůbec samotná možnost využívat zavedený systém. Nevýhodou je, že nepokrývá osoby, které tyto podmínky nesplňují, tedy osoby, které v obci fakticky bydlí, ale trvalý pobyt mají jinde. Tyto osoby jsou částečně zahrnuty v systému tím, že povinnost platit poplatek má vlastník nemovitosti, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv například v bytě žije několik osob. Nezohledňuje se však počet osob v bytě ani případy, kdy vlastní nemovitosti právnické osoby.
Často také dochází k situacím, kdy osoby s trvalým pobytem v jedné obci pobývají v obci, která má zaveden systém poplatku podle zákona o odpadech a platí poplatky oba, ačkoliv fakticky produkují odpad jen na jednom místě. K dvojímu placení také dochází v situaci, kdy má osoba rekreační stavbu, byt nebo rodinný dům, ve kterých není nikdo hlášen, v té samé obci, ve které má trvalý pobyt. Další nevýhoda spočívá v tom, že poplatek bude vždy pro všechny stejný bez ohledu na jejich skutečnou produkci odpadu. Zůstává pak na obci, aby motivovala občany k třídění a nižší produkci odpadů ať už samotnou výší poplatku či osvětou nebo například detailním informováním o nákladech obce.
Poplatek za komunální odpad podle § 17a zákona o odpadech může obec vybírat a stanovit obecně závaznou vyhláškou. Poplatek je příjmem obce, ta také vykonává správu poplatku. Při správě poplatku se postupuje dle daňového řádu.
Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Prakticky se jedná o každou fyzickou osobu, protože si lze stěží představit osobu, která dokáže vše stoprocentně zužitkovat bez vzniku odpadu a nikdy se ničeho nezbavuje.
Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jedná-li se o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek, je plátcem toto společenství.
Plátce rozúčtuje poplatek na jednotlivé poplatníky. Zákonodárce nechává na plátci, aby vybíral poplatek od poplatníků a následně ho odváděl obci.
Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem. Zákon však nespecifikuje, co znamená neuhradit poplatek včas, ani komu vyměří obec poplatek platebním výměrem. Obecně si tuto možnost obce vykládají tak, že se poplatek vyměří poplatníkovi, protože plátce by neoznamoval obci nezaplacení poplatku, aby ho následně obec vyměřila jemu. V praxi se však dle dostupných informací tato možnost příliš nevyužívá.
Výše poplatku
Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. V případě tohoto poplatku tedy není stanovena nejvyšší hranice poplatku přímo v zákoně, ale odvíjí se od skutečných nákladů obce.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Osvobození od poplatku
Osvobození od poplatku podle § 17a zákon o odpadech neumožňuje. Na rozdíl od poplatku podle zákona o místních poplatcích se poplatek podle zákona o odpadech platí za skutečně vyprodukovaný odpad a výše poplatku by se měla odvíjet od jeho množství. Je tedy logické, že osvobození od tohoto poplatku nemá opodstatnění.
Tento způsob zpoplatnění více motivuje fyzické osoby k menší produkci odpadu a k třídění, protože platí skutečně za množství, které vyprodukují. Mohou si zpravidla nastavit velikost nádob a případně i frekvenci svozu. Podrobnosti samozřejmě musí stanovit obecně závazná vyhláška obce.
Nevýhodou systému je, že plátce nemusí znát skutečný počet poplatníků, kteří by měli poplatek platit. Tento způsob výběru poplatku také může motivovat k vytváření černých skládek nebo jiného nelegálního způsobu zbavování se odpad, aby poplatníci či plátci ušetřili na kapacitě sběrné nádoby či počtu svozů.
Třetí možností vybírání úhrady za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je vybírat úhradu na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech.
Smlouvu uzavírá obec přímo s jednotlivými fyzickými osobami. Opět nelze tento systém kombinovat s jiným systémem výběru poplatku.
Smlouva musí být písemná a musí obsahovat výši úhrady. Jinak je zcela na obci a jednotlivých fyzických osobách, co si ve smlouvě upraví.
Ačkoliv tento systém v řadě obcí dle dostupných informací funguje, má velkou nevýhodu v tom, že nelze nutit fyzické osoby tuto smlouvu s obcí uzavřít, protože se jedná o klasický smluvní vztah dle o. z. Může snadno dojít k situaci, kdy osoby neuzavřou smlouvu s obcí, ale obec stále bude mít povinnost dle § 17 odst. 3 zákona o odpadech zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného nepodnikajícími fyzickými osobami na jejím území. Tyto osoby by tak mohly využívat systém, aniž by do něj jakkoliv přispívaly.
Zákonem navíc nejsou stanoveny žádné další podrobnosti jako určení výše úhrady ani okruh osob, se kterými by se měla smlouva uzavírat, ani způsob výběru úhrady. Nevýhodou tohoto způsobu zpoplatnění je také velká administrativní náročnost vzhledem k tomu, že se smlouva musí s každou fyzickou osobou uzavřít zvlášť. Za výhodu tak lze považovat jen to, že si obce mohou nastavit pravidla dle vlastního uvážení, pokud jim nevyhovuje zavést poplatek dle zákona o místních poplatcích ani podle § 17a zákona o odpadech a samozřejmě pokud na tato pravidla druhá strana přistoupí.
Problematika poplatků spadá do samostatné působnosti obce, je nutné se tedy obrátit na příslušný obecní úřad, v některých případech obce odkazují přímo na svozovou společnost, například ohledně dohody o velikosti sběrné nádoby či frekvence svozu.
Mnoho obcí umožňuje vyřízení poplatkové povinnosti elektronicky, vyplněním formulářů a odesláním platby na účet. Potřebné informace mají obce zveřejněny na svých internetových stránkách.
- Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
- Obecně závazná vyhláška příslušné obce
Opravné prostředky jsou stanoveny v hlavě VII daňového řádu. V případě vybírání úhrady na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech by případné spory řešil příslušný soud.
Pokud by byla obecně závazná vyhláška obce v rozporu se zákonem, postupuje se dle § 123 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Lze je získat u těchto subjektů:
- statutární orgán obce a její zaměstnanci
- zaměstnanci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva vnitra a Ministerstva financí.
Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě:
- Ministerstvo vnitra
- Metodický materiál odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra (připraveno ve spolupráci s Ministerstvem financí) - K obecně závazné vyhlášce o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů www.mvcr.cz/odk2/.../mm-28-4-g-pravni-vyklad-odpady-platne-k-1-1-2016.aspx
MěÚ Šluknov, nám. Míru 1, 407 77 Šluknov
Odbor ekonomický (1. patro, dveře č.18)
Libuše Havelková
Tel.: 412 315 324, e-mail: havelkova@mesto-sluknov.cz
Po a St: 7:30 - 11:30 a 12:30 - 16:30, ostatní dny po telefonické domluvě
Průkaz totožnosti nebo plnou moc. Rodné listy nezletilých dětí.
Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpadech") se obec stává původcem a současně vlastníkem odpadu od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném.
Kromě obecných povinností původce odpadu, které musí obec plnit, pokud zákon nestanoví jinak, tak musí obec zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území. Obec je také povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu. Musí se jednat minimálně o místa pro odkládání nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů.
Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na katastrálním území obce stanoví obec ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou. Může také obecně závaznou vyhláškou stanovit systém nakládání se stavebními odpady produkovanými fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území.
Obecně závaznou vyhláškou může dále obec stanovit poplatek za komunální odpad dle § 17a zákona o odpadech, což je první možnost vybírání poplatku.
Druhou možností je vybírat místní poplatek za provoz systému podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o místních poplatcích").
Obec má také možnost vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě písemné smlouvy.
Žádný z těchto systémů zpoplatnění nelze kombinovat, obec se tedy musí rozhodnout, který systém je pro ni optimální.
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle § 10b zákona o místních poplatcích má charakter daně. Váže poplatkovou povinnost na trvalý pobyt (pro cizince pobyt v obdobném režimu) nebo vlastnictví nemovitosti v obci. Při správě poplatku se postupuje dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), pokud zákon o místních poplatcích nestanoví jinak.
Poplatníkem je fyzická osoba s trvalým pobytem v obci a dále fyzické osoby, kterým byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů, fyzické osoby, které podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývají na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců a fyzické osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana dle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců.
Dále je poplatníkem fyzická osoba, která vlastní v obci stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena žádná fyzická osoba k pobytu. V takovém případě vlastník platí poplatek ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Pokud vlastní objekt více vlastníků, platí poplatek společně a nerozdílně.
Vzhledem k tomu, že je poplatková povinnost stanovena na široký okruh osob, snaží se zákon tuto povinnost zjednodušit tím, že za domácnost může platit poplatek jedna osoba a za osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může platit poplatek vlastník nebo správce. Pokud platí osoba poplatek za více fyzických osob, musí obecnímu úřadu oznámit jméno, příjmení a datum narození osob, za které poplatek platí.
Nezletilý poplatník a poplatník s omezenou svéprávností
Vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti nebo který je ke dni splatnosti omezen ve svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník, přechází poplatková povinnost na zákonného zástupce nebo tohoto opatrovníka, přičemž v takovém případě mají stejné procesní postavení jako poplatník a obecní úřad vyměří poplatek zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka. Je-li zákonných zástupů či opatrovníků více, plní poplatkovou povinnost společně a nerozdílně.
Poplatkovým obdobím je kalendářní rok. Výše poplatku by se tak neměla měnit v průběhu roku a nová výše by měla být stanovena vždy s účinností k 1. 1. nového roku.
Od poplatku jsou osvobozeny ze sociálních důvodů všechny osoby, které jsou umístěny do dětského domova, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, školského zařízení pro preventivně výchovnou péči nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dále osoby umístěné v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo chráněném bydlení.
Obec si může dle § 14 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce stanovit další skupiny osob, které budou osvobozeny od poplatku, toto osvobození nesmí být diskriminační. Důvody osvobození musí být vždy legitimní a akceptovatelné. Typicky může obec osvobodit například osoby ve výkonu trestu, které se prokazatelně ani nemohou zdržovat na území obce a využívat obecní systém. Vznik či ztráta nároku na osvobození nemohou být vázány na lhůtu k jejich prokázání. Jinými slovy nárok na osvobození nezaniká. Neprokáže-li ho osoba včas, při nedodržení pořádkové lhůty k prokázání tohoto nároku může obec uložit pouze pořádkovou pokutu, nárok na osvobození však stále trvá.
Obecní úřad může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu zcela nebo částečně prominout poplatek nebo jeho příslušenství, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Může se opět například jednat o osobu, která se v obci dlouhodobě prokazatelně nezdržuje a nevztahuje se na ni osvobození od poplatku. Dále může poplatek či jeho příslušenství prominout při mimořádných, zejména živelných událostech. Rozhodnutí o prominutí oznamuje obecní úřad vyvěšením na úřední desce a zároveň ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na prominutí poplatku není právní nárok.
Změna rozhodného stavu v průběhu roku
Pokud u fyzické osoby dojde ke změně trvalého pobytu, vlastnictví rekreační stavby, bytu nebo rodinného domu nebo změně umístění ve výše uvedených zařízeních (dětský domov, domov pro seniory atd.) během kalendářního roku, poplatek se platí v poměrné výši podle počtu měsíců pobytu, vlastnictví nebo umístění. Rozhodným stavem je stav k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke změně.
Splatnost poplatku
Splatnost poplatku může obec stanovit dle § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce. Nebude-li dle § 11 téhož zákona poplatek odveden včas nebo ve správné výši, vyměří obecní úřad poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo jejich část může obecní úřad zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku.
Výše poplatku
Poplatek má dvě složky, pevnou, která může dosáhnout nejvýše 250 Kč za osobu a kalendářní rok, a variabilní, která se stanovuje na základě skutečných nákladů obce za předchozí rok na osobu. Tato částka může však být maximálně 750 Kč. Určení výše pevné složky poplatku je zcela na vůli obci a nemusí ji nijak zdůvodňovat. U variabilní složky obec stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu v obecně závazné vyhlášce. Obec přitom vychází z aktuálního počtu poplatníků v době přípravy obecně závazné vyhlášky. Do rozúčtování zahrne dle § 10b odst. 4 písm. b) zákona o místních poplatcích i poplatníky, kteří byli od poplatku osvobozeni. Vzhledem k tomu, že se náklady pravděpodobně budou každý rok měnit, je třeba tuto změnu zahrnout i do obecně závazné vyhlášky buď její novelizací, nebo vydáním vyhlášky nové. K rozúčtování nákladů musí dojít každý rok. Platí však, že bez ohledu na skutečnou výši nákladů nemůže poplatek přesáhnout limit stanovený zákonem. Nic obcím ale nebrání stanovit poplatek nižší či ho vůbec nezavádět.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Využívání údajů k výběru poplatku
Podle § 16 zákona o místních poplatcích obecní úřady využívají k získávání potřebných údajů pro účely řízení základní registr obyvatel, informační systém evidence obyvatel a informační systém cizinců. V těchto evidencích by obce měly být schopny vyhledat všechny skupiny poplatníků.
Ohlašovací povinnost
Ustanovení § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích mimo jiné uvádí, že obec v obecně závazné vyhlášce stanoví lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti. Údaje uváděné povinně do ohlášení jsou stanoveny v § 14a téhož zákona. Obec může ve vyhlášce požadovat v rámci § 14a i uvedení takových údajů, které může získat ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců.
Podle § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích může obecní úřad včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku. Podle odst. 4 téhož ustanovení se penále, úroky a pokuty, upravené daňovým řádem, s výjimkou pořádkových pokut neuplatňují.
Výhodou tohoto poplatku pro obec je, že poplatek platí každý, kdo má v obci trvalý pobyt či vlastní nemovitost, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv v obci vůbec nemusí pobývat a reálně odpad produkovat, protože se jedná o poplatek za provoz systému. Platí se tak obci vůbec samotná možnost využívat zavedený systém. Nevýhodou je, že nepokrývá osoby, které tyto podmínky nesplňují, tedy osoby, které v obci fakticky bydlí, ale trvalý pobyt mají jinde. Tyto osoby jsou částečně zahrnuty v systému tím, že povinnost platit poplatek má vlastník nemovitosti, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv například v bytě žije několik osob. Nezohledňuje se však počet osob v bytě ani případy, kdy vlastní nemovitosti právnické osoby.
Často také dochází k situacím, kdy osoby s trvalým pobytem v jedné obci pobývají v obci, která má zaveden systém poplatku podle zákona o odpadech a platí poplatky oba, ačkoliv fakticky produkují odpad jen na jednom místě. K dvojímu placení také dochází v situaci, kdy má osoba rekreační stavbu, byt nebo rodinný dům, ve kterých není nikdo hlášen, v té samé obci, ve které má trvalý pobyt. Další nevýhoda spočívá v tom, že poplatek bude vždy pro všechny stejný bez ohledu na jejich skutečnou produkci odpadu. Zůstává pak na obci, aby motivovala občany k třídění a nižší produkci odpadů ať už samotnou výší poplatku či osvětou nebo například detailním informováním o nákladech obce.
Poplatek za komunální odpad podle § 17a zákona o odpadech může obec vybírat a stanovit obecně závaznou vyhláškou. Poplatek je příjmem obce, ta také vykonává správu poplatku. Při správě poplatku se postupuje dle daňového řádu.
Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Prakticky se jedná o každou fyzickou osobu, protože si lze stěží představit osobu, která dokáže vše stoprocentně zužitkovat bez vzniku odpadu a nikdy se ničeho nezbavuje.
Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jedná-li se o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek, je plátcem toto společenství.
Plátce rozúčtuje poplatek na jednotlivé poplatníky. Zákonodárce nechává na plátci, aby vybíral poplatek od poplatníků a následně ho odváděl obci.
Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem. Zákon však nespecifikuje, co znamená neuhradit poplatek včas, ani komu vyměří obec poplatek platebním výměrem. Obecně si tuto možnost obce vykládají tak, že se poplatek vyměří poplatníkovi, protože plátce by neoznamoval obci nezaplacení poplatku, aby ho následně obec vyměřila jemu. V praxi se však dle dostupných informací tato možnost příliš nevyužívá.
Výše poplatku
Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. V případě tohoto poplatku tedy není stanovena nejvyšší hranice poplatku přímo v zákoně, ale odvíjí se od skutečných nákladů obce.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Osvobození od poplatku
Osvobození od poplatku podle § 17a zákon o odpadech neumožňuje. Na rozdíl od poplatku podle zákona o místních poplatcích se poplatek podle zákona o odpadech platí za skutečně vyprodukovaný odpad a výše poplatku by se měla odvíjet od jeho množství. Je tedy logické, že osvobození od tohoto poplatku nemá opodstatnění.
Tento způsob zpoplatnění více motivuje fyzické osoby k menší produkci odpadu a k třídění, protože platí skutečně za množství, které vyprodukují. Mohou si zpravidla nastavit velikost nádob a případně i frekvenci svozu. Podrobnosti samozřejmě musí stanovit obecně závazná vyhláška obce.
Nevýhodou systému je, že plátce nemusí znát skutečný počet poplatníků, kteří by měli poplatek platit. Tento způsob výběru poplatku také může motivovat k vytváření černých skládek nebo jiného nelegálního způsobu zbavování se odpad, aby poplatníci či plátci ušetřili na kapacitě sběrné nádoby či počtu svozů.
Třetí možností vybírání úhrady za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je vybírat úhradu na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech.
Smlouvu uzavírá obec přímo s jednotlivými fyzickými osobami. Opět nelze tento systém kombinovat s jiným systémem výběru poplatku.
Smlouva musí být písemná a musí obsahovat výši úhrady. Jinak je zcela na obci a jednotlivých fyzických osobách, co si ve smlouvě upraví.
Ačkoliv tento systém v řadě obcí dle dostupných informací funguje, má velkou nevýhodu v tom, že nelze nutit fyzické osoby tuto smlouvu s obcí uzavřít, protože se jedná o klasický smluvní vztah dle o. z. Může snadno dojít k situaci, kdy osoby neuzavřou smlouvu s obcí, ale obec stále bude mít povinnost dle § 17 odst. 3 zákona o odpadech zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného nepodnikajícími fyzickými osobami na jejím území. Tyto osoby by tak mohly využívat systém, aniž by do něj jakkoliv přispívaly.
Zákonem navíc nejsou stanoveny žádné další podrobnosti jako určení výše úhrady ani okruh osob, se kterými by se měla smlouva uzavírat, ani způsob výběru úhrady. Nevýhodou tohoto způsobu zpoplatnění je také velká administrativní náročnost vzhledem k tomu, že se smlouva musí s každou fyzickou osobou uzavřít zvlášť. Za výhodu tak lze považovat jen to, že si obce mohou nastavit pravidla dle vlastního uvážení, pokud jim nevyhovuje zavést poplatek dle zákona o místních poplatcích ani podle § 17a zákona o odpadech a samozřejmě pokud na tato pravidla druhá strana přistoupí.
Problematika poplatků spadá do samostatné působnosti obce, je nutné se tedy obrátit na příslušný obecní úřad, v některých případech obce odkazují přímo na svozovou společnost, například ohledně dohody o velikosti sběrné nádoby či frekvence svozu.
Mnoho obcí umožňuje vyřízení poplatkové povinnosti elektronicky, vyplněním formulářů a odesláním platby na účet. Potřebné informace mají obce zveřejněny na svých internetových stránkách.
- Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
- Obecně závazná vyhláška příslušné obce
Opravné prostředky jsou stanoveny v hlavě VII daňového řádu. V případě vybírání úhrady na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech by případné spory řešil příslušný soud.
Pokud by byla obecně závazná vyhláška obce v rozporu se zákonem, postupuje se dle § 123 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Lze je získat u těchto subjektů:
- statutární orgán obce a její zaměstnanci
- zaměstnanci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva vnitra a Ministerstva financí.
Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě:
- Ministerstvo vnitra
- Metodický materiál odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra (připraveno ve spolupráci s Ministerstvem financí) - K obecně závazné vyhlášce o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů www.mvcr.cz/odk2/.../mm-28-4-g-pravni-vyklad-odpady-platne-k-1-1-2016.aspx
MěÚ Šluknov, nám. Míru 1, 407 77 Šluknov
Odbor ekonomický (1. patro, dveře č.18)
Libuše Havelková
Tel.: 412 315 324, e-mail: havelkova@mesto-sluknov.cz
Po a St: 7:30 - 11:30 a 12:30 - 16:30, ostatní dny po telefonické domluvě
Průkaz totožnosti nebo plnou moc. Rodné listy nezletilých dětí.
Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpadech") se obec stává původcem a současně vlastníkem odpadu od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném.
Kromě obecných povinností původce odpadu, které musí obec plnit, pokud zákon nestanoví jinak, tak musí obec zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území. Obec je také povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu. Musí se jednat minimálně o místa pro odkládání nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů.
Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na katastrálním území obce stanoví obec ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou. Může také obecně závaznou vyhláškou stanovit systém nakládání se stavebními odpady produkovanými fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území.
Obecně závaznou vyhláškou může dále obec stanovit poplatek za komunální odpad dle § 17a zákona o odpadech, což je první možnost vybírání poplatku.
Druhou možností je vybírat místní poplatek za provoz systému podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o místních poplatcích").
Obec má také možnost vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě písemné smlouvy.
Žádný z těchto systémů zpoplatnění nelze kombinovat, obec se tedy musí rozhodnout, který systém je pro ni optimální.
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle § 10b zákona o místních poplatcích má charakter daně. Váže poplatkovou povinnost na trvalý pobyt (pro cizince pobyt v obdobném režimu) nebo vlastnictví nemovitosti v obci. Při správě poplatku se postupuje dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), pokud zákon o místních poplatcích nestanoví jinak.
Poplatníkem je fyzická osoba s trvalým pobytem v obci a dále fyzické osoby, kterým byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů, fyzické osoby, které podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývají na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců a fyzické osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana dle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců.
Dále je poplatníkem fyzická osoba, která vlastní v obci stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena žádná fyzická osoba k pobytu. V takovém případě vlastník platí poplatek ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Pokud vlastní objekt více vlastníků, platí poplatek společně a nerozdílně.
Vzhledem k tomu, že je poplatková povinnost stanovena na široký okruh osob, snaží se zákon tuto povinnost zjednodušit tím, že za domácnost může platit poplatek jedna osoba a za osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může platit poplatek vlastník nebo správce. Pokud platí osoba poplatek za více fyzických osob, musí obecnímu úřadu oznámit jméno, příjmení a datum narození osob, za které poplatek platí.
Nezletilý poplatník a poplatník s omezenou svéprávností
Vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti nebo který je ke dni splatnosti omezen ve svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník, přechází poplatková povinnost na zákonného zástupce nebo tohoto opatrovníka, přičemž v takovém případě mají stejné procesní postavení jako poplatník a obecní úřad vyměří poplatek zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka. Je-li zákonných zástupů či opatrovníků více, plní poplatkovou povinnost společně a nerozdílně.
Poplatkovým obdobím je kalendářní rok. Výše poplatku by se tak neměla měnit v průběhu roku a nová výše by měla být stanovena vždy s účinností k 1. 1. nového roku.
Od poplatku jsou osvobozeny ze sociálních důvodů všechny osoby, které jsou umístěny do dětského domova, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, školského zařízení pro preventivně výchovnou péči nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dále osoby umístěné v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo chráněném bydlení.
Obec si může dle § 14 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce stanovit další skupiny osob, které budou osvobozeny od poplatku, toto osvobození nesmí být diskriminační. Důvody osvobození musí být vždy legitimní a akceptovatelné. Typicky může obec osvobodit například osoby ve výkonu trestu, které se prokazatelně ani nemohou zdržovat na území obce a využívat obecní systém. Vznik či ztráta nároku na osvobození nemohou být vázány na lhůtu k jejich prokázání. Jinými slovy nárok na osvobození nezaniká. Neprokáže-li ho osoba včas, při nedodržení pořádkové lhůty k prokázání tohoto nároku může obec uložit pouze pořádkovou pokutu, nárok na osvobození však stále trvá.
Obecní úřad může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu zcela nebo částečně prominout poplatek nebo jeho příslušenství, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Může se opět například jednat o osobu, která se v obci dlouhodobě prokazatelně nezdržuje a nevztahuje se na ni osvobození od poplatku. Dále může poplatek či jeho příslušenství prominout při mimořádných, zejména živelných událostech. Rozhodnutí o prominutí oznamuje obecní úřad vyvěšením na úřední desce a zároveň ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na prominutí poplatku není právní nárok.
Změna rozhodného stavu v průběhu roku
Pokud u fyzické osoby dojde ke změně trvalého pobytu, vlastnictví rekreační stavby, bytu nebo rodinného domu nebo změně umístění ve výše uvedených zařízeních (dětský domov, domov pro seniory atd.) během kalendářního roku, poplatek se platí v poměrné výši podle počtu měsíců pobytu, vlastnictví nebo umístění. Rozhodným stavem je stav k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke změně.
Splatnost poplatku
Splatnost poplatku může obec stanovit dle § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce. Nebude-li dle § 11 téhož zákona poplatek odveden včas nebo ve správné výši, vyměří obecní úřad poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo jejich část může obecní úřad zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku.
Výše poplatku
Poplatek má dvě složky, pevnou, která může dosáhnout nejvýše 250 Kč za osobu a kalendářní rok, a variabilní, která se stanovuje na základě skutečných nákladů obce za předchozí rok na osobu. Tato částka může však být maximálně 750 Kč. Určení výše pevné složky poplatku je zcela na vůli obci a nemusí ji nijak zdůvodňovat. U variabilní složky obec stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu v obecně závazné vyhlášce. Obec přitom vychází z aktuálního počtu poplatníků v době přípravy obecně závazné vyhlášky. Do rozúčtování zahrne dle § 10b odst. 4 písm. b) zákona o místních poplatcích i poplatníky, kteří byli od poplatku osvobozeni. Vzhledem k tomu, že se náklady pravděpodobně budou každý rok měnit, je třeba tuto změnu zahrnout i do obecně závazné vyhlášky buď její novelizací, nebo vydáním vyhlášky nové. K rozúčtování nákladů musí dojít každý rok. Platí však, že bez ohledu na skutečnou výši nákladů nemůže poplatek přesáhnout limit stanovený zákonem. Nic obcím ale nebrání stanovit poplatek nižší či ho vůbec nezavádět.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Využívání údajů k výběru poplatku
Podle § 16 zákona o místních poplatcích obecní úřady využívají k získávání potřebných údajů pro účely řízení základní registr obyvatel, informační systém evidence obyvatel a informační systém cizinců. V těchto evidencích by obce měly být schopny vyhledat všechny skupiny poplatníků.
Ohlašovací povinnost
Ustanovení § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích mimo jiné uvádí, že obec v obecně závazné vyhlášce stanoví lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti. Údaje uváděné povinně do ohlášení jsou stanoveny v § 14a téhož zákona. Obec může ve vyhlášce požadovat v rámci § 14a i uvedení takových údajů, které může získat ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců.
Podle § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích může obecní úřad včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku. Podle odst. 4 téhož ustanovení se penále, úroky a pokuty, upravené daňovým řádem, s výjimkou pořádkových pokut neuplatňují.
Výhodou tohoto poplatku pro obec je, že poplatek platí každý, kdo má v obci trvalý pobyt či vlastní nemovitost, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv v obci vůbec nemusí pobývat a reálně odpad produkovat, protože se jedná o poplatek za provoz systému. Platí se tak obci vůbec samotná možnost využívat zavedený systém. Nevýhodou je, že nepokrývá osoby, které tyto podmínky nesplňují, tedy osoby, které v obci fakticky bydlí, ale trvalý pobyt mají jinde. Tyto osoby jsou částečně zahrnuty v systému tím, že povinnost platit poplatek má vlastník nemovitosti, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv například v bytě žije několik osob. Nezohledňuje se však počet osob v bytě ani případy, kdy vlastní nemovitosti právnické osoby.
Často také dochází k situacím, kdy osoby s trvalým pobytem v jedné obci pobývají v obci, která má zaveden systém poplatku podle zákona o odpadech a platí poplatky oba, ačkoliv fakticky produkují odpad jen na jednom místě. K dvojímu placení také dochází v situaci, kdy má osoba rekreační stavbu, byt nebo rodinný dům, ve kterých není nikdo hlášen, v té samé obci, ve které má trvalý pobyt. Další nevýhoda spočívá v tom, že poplatek bude vždy pro všechny stejný bez ohledu na jejich skutečnou produkci odpadu. Zůstává pak na obci, aby motivovala občany k třídění a nižší produkci odpadů ať už samotnou výší poplatku či osvětou nebo například detailním informováním o nákladech obce.
Poplatek za komunální odpad podle § 17a zákona o odpadech může obec vybírat a stanovit obecně závaznou vyhláškou. Poplatek je příjmem obce, ta také vykonává správu poplatku. Při správě poplatku se postupuje dle daňového řádu.
Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Prakticky se jedná o každou fyzickou osobu, protože si lze stěží představit osobu, která dokáže vše stoprocentně zužitkovat bez vzniku odpadu a nikdy se ničeho nezbavuje.
Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jedná-li se o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek, je plátcem toto společenství.
Plátce rozúčtuje poplatek na jednotlivé poplatníky. Zákonodárce nechává na plátci, aby vybíral poplatek od poplatníků a následně ho odváděl obci.
Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem. Zákon však nespecifikuje, co znamená neuhradit poplatek včas, ani komu vyměří obec poplatek platebním výměrem. Obecně si tuto možnost obce vykládají tak, že se poplatek vyměří poplatníkovi, protože plátce by neoznamoval obci nezaplacení poplatku, aby ho následně obec vyměřila jemu. V praxi se však dle dostupných informací tato možnost příliš nevyužívá.
Výše poplatku
Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. V případě tohoto poplatku tedy není stanovena nejvyšší hranice poplatku přímo v zákoně, ale odvíjí se od skutečných nákladů obce.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Osvobození od poplatku
Osvobození od poplatku podle § 17a zákon o odpadech neumožňuje. Na rozdíl od poplatku podle zákona o místních poplatcích se poplatek podle zákona o odpadech platí za skutečně vyprodukovaný odpad a výše poplatku by se měla odvíjet od jeho množství. Je tedy logické, že osvobození od tohoto poplatku nemá opodstatnění.
Tento způsob zpoplatnění více motivuje fyzické osoby k menší produkci odpadu a k třídění, protože platí skutečně za množství, které vyprodukují. Mohou si zpravidla nastavit velikost nádob a případně i frekvenci svozu. Podrobnosti samozřejmě musí stanovit obecně závazná vyhláška obce.
Nevýhodou systému je, že plátce nemusí znát skutečný počet poplatníků, kteří by měli poplatek platit. Tento způsob výběru poplatku také může motivovat k vytváření černých skládek nebo jiného nelegálního způsobu zbavování se odpad, aby poplatníci či plátci ušetřili na kapacitě sběrné nádoby či počtu svozů.
Třetí možností vybírání úhrady za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je vybírat úhradu na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech.
Smlouvu uzavírá obec přímo s jednotlivými fyzickými osobami. Opět nelze tento systém kombinovat s jiným systémem výběru poplatku.
Smlouva musí být písemná a musí obsahovat výši úhrady. Jinak je zcela na obci a jednotlivých fyzických osobách, co si ve smlouvě upraví.
Ačkoliv tento systém v řadě obcí dle dostupných informací funguje, má velkou nevýhodu v tom, že nelze nutit fyzické osoby tuto smlouvu s obcí uzavřít, protože se jedná o klasický smluvní vztah dle o. z. Může snadno dojít k situaci, kdy osoby neuzavřou smlouvu s obcí, ale obec stále bude mít povinnost dle § 17 odst. 3 zákona o odpadech zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného nepodnikajícími fyzickými osobami na jejím území. Tyto osoby by tak mohly využívat systém, aniž by do něj jakkoliv přispívaly.
Zákonem navíc nejsou stanoveny žádné další podrobnosti jako určení výše úhrady ani okruh osob, se kterými by se měla smlouva uzavírat, ani způsob výběru úhrady. Nevýhodou tohoto způsobu zpoplatnění je také velká administrativní náročnost vzhledem k tomu, že se smlouva musí s každou fyzickou osobou uzavřít zvlášť. Za výhodu tak lze považovat jen to, že si obce mohou nastavit pravidla dle vlastního uvážení, pokud jim nevyhovuje zavést poplatek dle zákona o místních poplatcích ani podle § 17a zákona o odpadech a samozřejmě pokud na tato pravidla druhá strana přistoupí.
Problematika poplatků spadá do samostatné působnosti obce, je nutné se tedy obrátit na příslušný obecní úřad, v některých případech obce odkazují přímo na svozovou společnost, například ohledně dohody o velikosti sběrné nádoby či frekvence svozu.
Mnoho obcí umožňuje vyřízení poplatkové povinnosti elektronicky, vyplněním formulářů a odesláním platby na účet. Potřebné informace mají obce zveřejněny na svých internetových stránkách.
- Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
- Obecně závazná vyhláška příslušné obce
Opravné prostředky jsou stanoveny v hlavě VII daňového řádu. V případě vybírání úhrady na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech by případné spory řešil příslušný soud.
Pokud by byla obecně závazná vyhláška obce v rozporu se zákonem, postupuje se dle § 123 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Lze je získat u těchto subjektů:
- statutární orgán obce a její zaměstnanci
- zaměstnanci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva vnitra a Ministerstva financí.
Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě:
- Ministerstvo vnitra
- Metodický materiál odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra (připraveno ve spolupráci s Ministerstvem financí) - K obecně závazné vyhlášce o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů www.mvcr.cz/odk2/.../mm-28-4-g-pravni-vyklad-odpady-platne-k-1-1-2016.aspx
MěÚ Šluknov, nám. Míru 1, 407 77 Šluknov
Odbor ekonomický (1. patro, dveře č.18)
Libuše Havelková
Tel.: 412 315 324, e-mail: havelkova@mesto-sluknov.cz
Po a St: 7:30 - 11:30 a 12:30 - 16:30, ostatní dny po telefonické domluvě
Průkaz totožnosti nebo plnou moc. Rodné listy nezletilých dětí.
Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpadech") se obec stává původcem a současně vlastníkem odpadu od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném.
Kromě obecných povinností původce odpadu, které musí obec plnit, pokud zákon nestanoví jinak, tak musí obec zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území. Obec je také povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu. Musí se jednat minimálně o místa pro odkládání nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů.
Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na katastrálním území obce stanoví obec ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou. Může také obecně závaznou vyhláškou stanovit systém nakládání se stavebními odpady produkovanými fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území.
Obecně závaznou vyhláškou může dále obec stanovit poplatek za komunální odpad dle § 17a zákona o odpadech, což je první možnost vybírání poplatku.
Druhou možností je vybírat místní poplatek za provoz systému podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o místních poplatcích").
Obec má také možnost vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě písemné smlouvy.
Žádný z těchto systémů zpoplatnění nelze kombinovat, obec se tedy musí rozhodnout, který systém je pro ni optimální.
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle § 10b zákona o místních poplatcích má charakter daně. Váže poplatkovou povinnost na trvalý pobyt (pro cizince pobyt v obdobném režimu) nebo vlastnictví nemovitosti v obci. Při správě poplatku se postupuje dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), pokud zákon o místních poplatcích nestanoví jinak.
Poplatníkem je fyzická osoba s trvalým pobytem v obci a dále fyzické osoby, kterým byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů, fyzické osoby, které podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývají na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců a fyzické osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana dle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců.
Dále je poplatníkem fyzická osoba, která vlastní v obci stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena žádná fyzická osoba k pobytu. V takovém případě vlastník platí poplatek ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Pokud vlastní objekt více vlastníků, platí poplatek společně a nerozdílně.
Vzhledem k tomu, že je poplatková povinnost stanovena na široký okruh osob, snaží se zákon tuto povinnost zjednodušit tím, že za domácnost může platit poplatek jedna osoba a za osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může platit poplatek vlastník nebo správce. Pokud platí osoba poplatek za více fyzických osob, musí obecnímu úřadu oznámit jméno, příjmení a datum narození osob, za které poplatek platí.
Nezletilý poplatník a poplatník s omezenou svéprávností
Vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti nebo který je ke dni splatnosti omezen ve svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník, přechází poplatková povinnost na zákonného zástupce nebo tohoto opatrovníka, přičemž v takovém případě mají stejné procesní postavení jako poplatník a obecní úřad vyměří poplatek zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka. Je-li zákonných zástupů či opatrovníků více, plní poplatkovou povinnost společně a nerozdílně.
Poplatkovým obdobím je kalendářní rok. Výše poplatku by se tak neměla měnit v průběhu roku a nová výše by měla být stanovena vždy s účinností k 1. 1. nového roku.
Od poplatku jsou osvobozeny ze sociálních důvodů všechny osoby, které jsou umístěny do dětského domova, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, školského zařízení pro preventivně výchovnou péči nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dále osoby umístěné v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo chráněném bydlení.
Obec si může dle § 14 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce stanovit další skupiny osob, které budou osvobozeny od poplatku, toto osvobození nesmí být diskriminační. Důvody osvobození musí být vždy legitimní a akceptovatelné. Typicky může obec osvobodit například osoby ve výkonu trestu, které se prokazatelně ani nemohou zdržovat na území obce a využívat obecní systém. Vznik či ztráta nároku na osvobození nemohou být vázány na lhůtu k jejich prokázání. Jinými slovy nárok na osvobození nezaniká. Neprokáže-li ho osoba včas, při nedodržení pořádkové lhůty k prokázání tohoto nároku může obec uložit pouze pořádkovou pokutu, nárok na osvobození však stále trvá.
Obecní úřad může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu zcela nebo částečně prominout poplatek nebo jeho příslušenství, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Může se opět například jednat o osobu, která se v obci dlouhodobě prokazatelně nezdržuje a nevztahuje se na ni osvobození od poplatku. Dále může poplatek či jeho příslušenství prominout při mimořádných, zejména živelných událostech. Rozhodnutí o prominutí oznamuje obecní úřad vyvěšením na úřední desce a zároveň ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na prominutí poplatku není právní nárok.
Změna rozhodného stavu v průběhu roku
Pokud u fyzické osoby dojde ke změně trvalého pobytu, vlastnictví rekreační stavby, bytu nebo rodinného domu nebo změně umístění ve výše uvedených zařízeních (dětský domov, domov pro seniory atd.) během kalendářního roku, poplatek se platí v poměrné výši podle počtu měsíců pobytu, vlastnictví nebo umístění. Rozhodným stavem je stav k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke změně.
Splatnost poplatku
Splatnost poplatku může obec stanovit dle § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce. Nebude-li dle § 11 téhož zákona poplatek odveden včas nebo ve správné výši, vyměří obecní úřad poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo jejich část může obecní úřad zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku.
Výše poplatku
Poplatek má dvě složky, pevnou, která může dosáhnout nejvýše 250 Kč za osobu a kalendářní rok, a variabilní, která se stanovuje na základě skutečných nákladů obce za předchozí rok na osobu. Tato částka může však být maximálně 750 Kč. Určení výše pevné složky poplatku je zcela na vůli obci a nemusí ji nijak zdůvodňovat. U variabilní složky obec stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu v obecně závazné vyhlášce. Obec přitom vychází z aktuálního počtu poplatníků v době přípravy obecně závazné vyhlášky. Do rozúčtování zahrne dle § 10b odst. 4 písm. b) zákona o místních poplatcích i poplatníky, kteří byli od poplatku osvobozeni. Vzhledem k tomu, že se náklady pravděpodobně budou každý rok měnit, je třeba tuto změnu zahrnout i do obecně závazné vyhlášky buď její novelizací, nebo vydáním vyhlášky nové. K rozúčtování nákladů musí dojít každý rok. Platí však, že bez ohledu na skutečnou výši nákladů nemůže poplatek přesáhnout limit stanovený zákonem. Nic obcím ale nebrání stanovit poplatek nižší či ho vůbec nezavádět.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Využívání údajů k výběru poplatku
Podle § 16 zákona o místních poplatcích obecní úřady využívají k získávání potřebných údajů pro účely řízení základní registr obyvatel, informační systém evidence obyvatel a informační systém cizinců. V těchto evidencích by obce měly být schopny vyhledat všechny skupiny poplatníků.
Ohlašovací povinnost
Ustanovení § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích mimo jiné uvádí, že obec v obecně závazné vyhlášce stanoví lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti. Údaje uváděné povinně do ohlášení jsou stanoveny v § 14a téhož zákona. Obec může ve vyhlášce požadovat v rámci § 14a i uvedení takových údajů, které může získat ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců.
Podle § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích může obecní úřad včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku. Podle odst. 4 téhož ustanovení se penále, úroky a pokuty, upravené daňovým řádem, s výjimkou pořádkových pokut neuplatňují.
Výhodou tohoto poplatku pro obec je, že poplatek platí každý, kdo má v obci trvalý pobyt či vlastní nemovitost, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv v obci vůbec nemusí pobývat a reálně odpad produkovat, protože se jedná o poplatek za provoz systému. Platí se tak obci vůbec samotná možnost využívat zavedený systém. Nevýhodou je, že nepokrývá osoby, které tyto podmínky nesplňují, tedy osoby, které v obci fakticky bydlí, ale trvalý pobyt mají jinde. Tyto osoby jsou částečně zahrnuty v systému tím, že povinnost platit poplatek má vlastník nemovitosti, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv například v bytě žije několik osob. Nezohledňuje se však počet osob v bytě ani případy, kdy vlastní nemovitosti právnické osoby.
Často také dochází k situacím, kdy osoby s trvalým pobytem v jedné obci pobývají v obci, která má zaveden systém poplatku podle zákona o odpadech a platí poplatky oba, ačkoliv fakticky produkují odpad jen na jednom místě. K dvojímu placení také dochází v situaci, kdy má osoba rekreační stavbu, byt nebo rodinný dům, ve kterých není nikdo hlášen, v té samé obci, ve které má trvalý pobyt. Další nevýhoda spočívá v tom, že poplatek bude vždy pro všechny stejný bez ohledu na jejich skutečnou produkci odpadu. Zůstává pak na obci, aby motivovala občany k třídění a nižší produkci odpadů ať už samotnou výší poplatku či osvětou nebo například detailním informováním o nákladech obce.
Poplatek za komunální odpad podle § 17a zákona o odpadech může obec vybírat a stanovit obecně závaznou vyhláškou. Poplatek je příjmem obce, ta také vykonává správu poplatku. Při správě poplatku se postupuje dle daňového řádu.
Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Prakticky se jedná o každou fyzickou osobu, protože si lze stěží představit osobu, která dokáže vše stoprocentně zužitkovat bez vzniku odpadu a nikdy se ničeho nezbavuje.
Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jedná-li se o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek, je plátcem toto společenství.
Plátce rozúčtuje poplatek na jednotlivé poplatníky. Zákonodárce nechává na plátci, aby vybíral poplatek od poplatníků a následně ho odváděl obci.
Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem. Zákon však nespecifikuje, co znamená neuhradit poplatek včas, ani komu vyměří obec poplatek platebním výměrem. Obecně si tuto možnost obce vykládají tak, že se poplatek vyměří poplatníkovi, protože plátce by neoznamoval obci nezaplacení poplatku, aby ho následně obec vyměřila jemu. V praxi se však dle dostupných informací tato možnost příliš nevyužívá.
Výše poplatku
Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. V případě tohoto poplatku tedy není stanovena nejvyšší hranice poplatku přímo v zákoně, ale odvíjí se od skutečných nákladů obce.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Osvobození od poplatku
Osvobození od poplatku podle § 17a zákon o odpadech neumožňuje. Na rozdíl od poplatku podle zákona o místních poplatcích se poplatek podle zákona o odpadech platí za skutečně vyprodukovaný odpad a výše poplatku by se měla odvíjet od jeho množství. Je tedy logické, že osvobození od tohoto poplatku nemá opodstatnění.
Tento způsob zpoplatnění více motivuje fyzické osoby k menší produkci odpadu a k třídění, protože platí skutečně za množství, které vyprodukují. Mohou si zpravidla nastavit velikost nádob a případně i frekvenci svozu. Podrobnosti samozřejmě musí stanovit obecně závazná vyhláška obce.
Nevýhodou systému je, že plátce nemusí znát skutečný počet poplatníků, kteří by měli poplatek platit. Tento způsob výběru poplatku také může motivovat k vytváření černých skládek nebo jiného nelegálního způsobu zbavování se odpad, aby poplatníci či plátci ušetřili na kapacitě sběrné nádoby či počtu svozů.
Třetí možností vybírání úhrady za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je vybírat úhradu na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech.
Smlouvu uzavírá obec přímo s jednotlivými fyzickými osobami. Opět nelze tento systém kombinovat s jiným systémem výběru poplatku.
Smlouva musí být písemná a musí obsahovat výši úhrady. Jinak je zcela na obci a jednotlivých fyzických osobách, co si ve smlouvě upraví.
Ačkoliv tento systém v řadě obcí dle dostupných informací funguje, má velkou nevýhodu v tom, že nelze nutit fyzické osoby tuto smlouvu s obcí uzavřít, protože se jedná o klasický smluvní vztah dle o. z. Může snadno dojít k situaci, kdy osoby neuzavřou smlouvu s obcí, ale obec stále bude mít povinnost dle § 17 odst. 3 zákona o odpadech zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného nepodnikajícími fyzickými osobami na jejím území. Tyto osoby by tak mohly využívat systém, aniž by do něj jakkoliv přispívaly.
Zákonem navíc nejsou stanoveny žádné další podrobnosti jako určení výše úhrady ani okruh osob, se kterými by se měla smlouva uzavírat, ani způsob výběru úhrady. Nevýhodou tohoto způsobu zpoplatnění je také velká administrativní náročnost vzhledem k tomu, že se smlouva musí s každou fyzickou osobou uzavřít zvlášť. Za výhodu tak lze považovat jen to, že si obce mohou nastavit pravidla dle vlastního uvážení, pokud jim nevyhovuje zavést poplatek dle zákona o místních poplatcích ani podle § 17a zákona o odpadech a samozřejmě pokud na tato pravidla druhá strana přistoupí.
Problematika poplatků spadá do samostatné působnosti obce, je nutné se tedy obrátit na příslušný obecní úřad, v některých případech obce odkazují přímo na svozovou společnost, například ohledně dohody o velikosti sběrné nádoby či frekvence svozu.
Mnoho obcí umožňuje vyřízení poplatkové povinnosti elektronicky, vyplněním formulářů a odesláním platby na účet. Potřebné informace mají obce zveřejněny na svých internetových stránkách.
- Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
- Obecně závazná vyhláška příslušné obce
Opravné prostředky jsou stanoveny v hlavě VII daňového řádu. V případě vybírání úhrady na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech by případné spory řešil příslušný soud.
Pokud by byla obecně závazná vyhláška obce v rozporu se zákonem, postupuje se dle § 123 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Lze je získat u těchto subjektů:
- statutární orgán obce a její zaměstnanci
- zaměstnanci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva vnitra a Ministerstva financí.
Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě:
- Ministerstvo vnitra
- Metodický materiál odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra (připraveno ve spolupráci s Ministerstvem financí) - K obecně závazné vyhlášce o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů www.mvcr.cz/odk2/.../mm-28-4-g-pravni-vyklad-odpady-platne-k-1-1-2016.aspx
MěÚ Šluknov, nám. Míru 1, 407 77 Šluknov
Odbor ekonomický (1. patro, dveře č.18)
Libuše Havelková
Tel.: 412 315 324, e-mail: havelkova@mesto-sluknov.cz
Po a St: 7:30 - 11:30 a 12:30 - 16:30, ostatní dny po telefonické domluvě
Průkaz totožnosti nebo plnou moc. Rodné listy nezletilých dětí.
Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpadech") se obec stává původcem a současně vlastníkem odpadu od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném.
Kromě obecných povinností původce odpadu, které musí obec plnit, pokud zákon nestanoví jinak, tak musí obec zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území. Obec je také povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu. Musí se jednat minimálně o místa pro odkládání nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů.
Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na katastrálním území obce stanoví obec ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou. Může také obecně závaznou vyhláškou stanovit systém nakládání se stavebními odpady produkovanými fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území.
Obecně závaznou vyhláškou může dále obec stanovit poplatek za komunální odpad dle § 17a zákona o odpadech, což je první možnost vybírání poplatku.
Druhou možností je vybírat místní poplatek za provoz systému podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o místních poplatcích").
Obec má také možnost vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě písemné smlouvy.
Žádný z těchto systémů zpoplatnění nelze kombinovat, obec se tedy musí rozhodnout, který systém je pro ni optimální.
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle § 10b zákona o místních poplatcích má charakter daně. Váže poplatkovou povinnost na trvalý pobyt (pro cizince pobyt v obdobném režimu) nebo vlastnictví nemovitosti v obci. Při správě poplatku se postupuje dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), pokud zákon o místních poplatcích nestanoví jinak.
Poplatníkem je fyzická osoba s trvalým pobytem v obci a dále fyzické osoby, kterým byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů, fyzické osoby, které podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývají na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců a fyzické osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana dle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců.
Dále je poplatníkem fyzická osoba, která vlastní v obci stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena žádná fyzická osoba k pobytu. V takovém případě vlastník platí poplatek ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Pokud vlastní objekt více vlastníků, platí poplatek společně a nerozdílně.
Vzhledem k tomu, že je poplatková povinnost stanovena na široký okruh osob, snaží se zákon tuto povinnost zjednodušit tím, že za domácnost může platit poplatek jedna osoba a za osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může platit poplatek vlastník nebo správce. Pokud platí osoba poplatek za více fyzických osob, musí obecnímu úřadu oznámit jméno, příjmení a datum narození osob, za které poplatek platí.
Nezletilý poplatník a poplatník s omezenou svéprávností
Vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti nebo který je ke dni splatnosti omezen ve svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník, přechází poplatková povinnost na zákonného zástupce nebo tohoto opatrovníka, přičemž v takovém případě mají stejné procesní postavení jako poplatník a obecní úřad vyměří poplatek zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka. Je-li zákonných zástupů či opatrovníků více, plní poplatkovou povinnost společně a nerozdílně.
Poplatkovým obdobím je kalendářní rok. Výše poplatku by se tak neměla měnit v průběhu roku a nová výše by měla být stanovena vždy s účinností k 1. 1. nového roku.
Od poplatku jsou osvobozeny ze sociálních důvodů všechny osoby, které jsou umístěny do dětského domova, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, školského zařízení pro preventivně výchovnou péči nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dále osoby umístěné v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo chráněném bydlení.
Obec si může dle § 14 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce stanovit další skupiny osob, které budou osvobozeny od poplatku, toto osvobození nesmí být diskriminační. Důvody osvobození musí být vždy legitimní a akceptovatelné. Typicky může obec osvobodit například osoby ve výkonu trestu, které se prokazatelně ani nemohou zdržovat na území obce a využívat obecní systém. Vznik či ztráta nároku na osvobození nemohou být vázány na lhůtu k jejich prokázání. Jinými slovy nárok na osvobození nezaniká. Neprokáže-li ho osoba včas, při nedodržení pořádkové lhůty k prokázání tohoto nároku může obec uložit pouze pořádkovou pokutu, nárok na osvobození však stále trvá.
Obecní úřad může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu zcela nebo částečně prominout poplatek nebo jeho příslušenství, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Může se opět například jednat o osobu, která se v obci dlouhodobě prokazatelně nezdržuje a nevztahuje se na ni osvobození od poplatku. Dále může poplatek či jeho příslušenství prominout při mimořádných, zejména živelných událostech. Rozhodnutí o prominutí oznamuje obecní úřad vyvěšením na úřední desce a zároveň ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na prominutí poplatku není právní nárok.
Změna rozhodného stavu v průběhu roku
Pokud u fyzické osoby dojde ke změně trvalého pobytu, vlastnictví rekreační stavby, bytu nebo rodinného domu nebo změně umístění ve výše uvedených zařízeních (dětský domov, domov pro seniory atd.) během kalendářního roku, poplatek se platí v poměrné výši podle počtu měsíců pobytu, vlastnictví nebo umístění. Rozhodným stavem je stav k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke změně.
Splatnost poplatku
Splatnost poplatku může obec stanovit dle § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce. Nebude-li dle § 11 téhož zákona poplatek odveden včas nebo ve správné výši, vyměří obecní úřad poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo jejich část může obecní úřad zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku.
Výše poplatku
Poplatek má dvě složky, pevnou, která může dosáhnout nejvýše 250 Kč za osobu a kalendářní rok, a variabilní, která se stanovuje na základě skutečných nákladů obce za předchozí rok na osobu. Tato částka může však být maximálně 750 Kč. Určení výše pevné složky poplatku je zcela na vůli obci a nemusí ji nijak zdůvodňovat. U variabilní složky obec stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu v obecně závazné vyhlášce. Obec přitom vychází z aktuálního počtu poplatníků v době přípravy obecně závazné vyhlášky. Do rozúčtování zahrne dle § 10b odst. 4 písm. b) zákona o místních poplatcích i poplatníky, kteří byli od poplatku osvobozeni. Vzhledem k tomu, že se náklady pravděpodobně budou každý rok měnit, je třeba tuto změnu zahrnout i do obecně závazné vyhlášky buď její novelizací, nebo vydáním vyhlášky nové. K rozúčtování nákladů musí dojít každý rok. Platí však, že bez ohledu na skutečnou výši nákladů nemůže poplatek přesáhnout limit stanovený zákonem. Nic obcím ale nebrání stanovit poplatek nižší či ho vůbec nezavádět.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Využívání údajů k výběru poplatku
Podle § 16 zákona o místních poplatcích obecní úřady využívají k získávání potřebných údajů pro účely řízení základní registr obyvatel, informační systém evidence obyvatel a informační systém cizinců. V těchto evidencích by obce měly být schopny vyhledat všechny skupiny poplatníků.
Ohlašovací povinnost
Ustanovení § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích mimo jiné uvádí, že obec v obecně závazné vyhlášce stanoví lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti. Údaje uváděné povinně do ohlášení jsou stanoveny v § 14a téhož zákona. Obec může ve vyhlášce požadovat v rámci § 14a i uvedení takových údajů, které může získat ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců.
Podle § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích může obecní úřad včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku. Podle odst. 4 téhož ustanovení se penále, úroky a pokuty, upravené daňovým řádem, s výjimkou pořádkových pokut neuplatňují.
Výhodou tohoto poplatku pro obec je, že poplatek platí každý, kdo má v obci trvalý pobyt či vlastní nemovitost, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv v obci vůbec nemusí pobývat a reálně odpad produkovat, protože se jedná o poplatek za provoz systému. Platí se tak obci vůbec samotná možnost využívat zavedený systém. Nevýhodou je, že nepokrývá osoby, které tyto podmínky nesplňují, tedy osoby, které v obci fakticky bydlí, ale trvalý pobyt mají jinde. Tyto osoby jsou částečně zahrnuty v systému tím, že povinnost platit poplatek má vlastník nemovitosti, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv například v bytě žije několik osob. Nezohledňuje se však počet osob v bytě ani případy, kdy vlastní nemovitosti právnické osoby.
Často také dochází k situacím, kdy osoby s trvalým pobytem v jedné obci pobývají v obci, která má zaveden systém poplatku podle zákona o odpadech a platí poplatky oba, ačkoliv fakticky produkují odpad jen na jednom místě. K dvojímu placení také dochází v situaci, kdy má osoba rekreační stavbu, byt nebo rodinný dům, ve kterých není nikdo hlášen, v té samé obci, ve které má trvalý pobyt. Další nevýhoda spočívá v tom, že poplatek bude vždy pro všechny stejný bez ohledu na jejich skutečnou produkci odpadu. Zůstává pak na obci, aby motivovala občany k třídění a nižší produkci odpadů ať už samotnou výší poplatku či osvětou nebo například detailním informováním o nákladech obce.
Poplatek za komunální odpad podle § 17a zákona o odpadech může obec vybírat a stanovit obecně závaznou vyhláškou. Poplatek je příjmem obce, ta také vykonává správu poplatku. Při správě poplatku se postupuje dle daňového řádu.
Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Prakticky se jedná o každou fyzickou osobu, protože si lze stěží představit osobu, která dokáže vše stoprocentně zužitkovat bez vzniku odpadu a nikdy se ničeho nezbavuje.
Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jedná-li se o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek, je plátcem toto společenství.
Plátce rozúčtuje poplatek na jednotlivé poplatníky. Zákonodárce nechává na plátci, aby vybíral poplatek od poplatníků a následně ho odváděl obci.
Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem. Zákon však nespecifikuje, co znamená neuhradit poplatek včas, ani komu vyměří obec poplatek platebním výměrem. Obecně si tuto možnost obce vykládají tak, že se poplatek vyměří poplatníkovi, protože plátce by neoznamoval obci nezaplacení poplatku, aby ho následně obec vyměřila jemu. V praxi se však dle dostupných informací tato možnost příliš nevyužívá.
Výše poplatku
Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. V případě tohoto poplatku tedy není stanovena nejvyšší hranice poplatku přímo v zákoně, ale odvíjí se od skutečných nákladů obce.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Osvobození od poplatku
Osvobození od poplatku podle § 17a zákon o odpadech neumožňuje. Na rozdíl od poplatku podle zákona o místních poplatcích se poplatek podle zákona o odpadech platí za skutečně vyprodukovaný odpad a výše poplatku by se měla odvíjet od jeho množství. Je tedy logické, že osvobození od tohoto poplatku nemá opodstatnění.
Tento způsob zpoplatnění více motivuje fyzické osoby k menší produkci odpadu a k třídění, protože platí skutečně za množství, které vyprodukují. Mohou si zpravidla nastavit velikost nádob a případně i frekvenci svozu. Podrobnosti samozřejmě musí stanovit obecně závazná vyhláška obce.
Nevýhodou systému je, že plátce nemusí znát skutečný počet poplatníků, kteří by měli poplatek platit. Tento způsob výběru poplatku také může motivovat k vytváření černých skládek nebo jiného nelegálního způsobu zbavování se odpad, aby poplatníci či plátci ušetřili na kapacitě sběrné nádoby či počtu svozů.
Třetí možností vybírání úhrady za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je vybírat úhradu na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech.
Smlouvu uzavírá obec přímo s jednotlivými fyzickými osobami. Opět nelze tento systém kombinovat s jiným systémem výběru poplatku.
Smlouva musí být písemná a musí obsahovat výši úhrady. Jinak je zcela na obci a jednotlivých fyzických osobách, co si ve smlouvě upraví.
Ačkoliv tento systém v řadě obcí dle dostupných informací funguje, má velkou nevýhodu v tom, že nelze nutit fyzické osoby tuto smlouvu s obcí uzavřít, protože se jedná o klasický smluvní vztah dle o. z. Může snadno dojít k situaci, kdy osoby neuzavřou smlouvu s obcí, ale obec stále bude mít povinnost dle § 17 odst. 3 zákona o odpadech zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného nepodnikajícími fyzickými osobami na jejím území. Tyto osoby by tak mohly využívat systém, aniž by do něj jakkoliv přispívaly.
Zákonem navíc nejsou stanoveny žádné další podrobnosti jako určení výše úhrady ani okruh osob, se kterými by se měla smlouva uzavírat, ani způsob výběru úhrady. Nevýhodou tohoto způsobu zpoplatnění je také velká administrativní náročnost vzhledem k tomu, že se smlouva musí s každou fyzickou osobou uzavřít zvlášť. Za výhodu tak lze považovat jen to, že si obce mohou nastavit pravidla dle vlastního uvážení, pokud jim nevyhovuje zavést poplatek dle zákona o místních poplatcích ani podle § 17a zákona o odpadech a samozřejmě pokud na tato pravidla druhá strana přistoupí.
Problematika poplatků spadá do samostatné působnosti obce, je nutné se tedy obrátit na příslušný obecní úřad, v některých případech obce odkazují přímo na svozovou společnost, například ohledně dohody o velikosti sběrné nádoby či frekvence svozu.
Mnoho obcí umožňuje vyřízení poplatkové povinnosti elektronicky, vyplněním formulářů a odesláním platby na účet. Potřebné informace mají obce zveřejněny na svých internetových stránkách.
- Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
- Obecně závazná vyhláška příslušné obce
Opravné prostředky jsou stanoveny v hlavě VII daňového řádu. V případě vybírání úhrady na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech by případné spory řešil příslušný soud.
Pokud by byla obecně závazná vyhláška obce v rozporu se zákonem, postupuje se dle § 123 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Lze je získat u těchto subjektů:
- statutární orgán obce a její zaměstnanci
- zaměstnanci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva vnitra a Ministerstva financí.
Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě:
- Ministerstvo vnitra
- Metodický materiál odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra (připraveno ve spolupráci s Ministerstvem financí) - K obecně závazné vyhlášce o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů www.mvcr.cz/odk2/.../mm-28-4-g-pravni-vyklad-odpady-platne-k-1-1-2016.aspx
MěÚ Šluknov, nám. Míru 1, 407 77 Šluknov
Odbor ekonomický (1. patro, dveře č.18)
Libuše Havelková
Tel.: 412 315 324, e-mail: havelkova@mesto-sluknov.cz
Po a St: 7:30 - 11:30 a 12:30 - 16:30, ostatní dny po telefonické domluvě
Průkaz totožnosti nebo plnou moc. Rodné listy nezletilých dětí.
Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpadech") se obec stává původcem a současně vlastníkem odpadu od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném.
Kromě obecných povinností původce odpadu, které musí obec plnit, pokud zákon nestanoví jinak, tak musí obec zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území. Obec je také povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu. Musí se jednat minimálně o místa pro odkládání nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů.
Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na katastrálním území obce stanoví obec ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou. Může také obecně závaznou vyhláškou stanovit systém nakládání se stavebními odpady produkovanými fyzickými osobami nepodnikajícími na jejím katastrálním území.
Obecně závaznou vyhláškou může dále obec stanovit poplatek za komunální odpad dle § 17a zákona o odpadech, což je první možnost vybírání poplatku.
Druhou možností je vybírat místní poplatek za provoz systému podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o místních poplatcích").
Obec má také možnost vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě písemné smlouvy.
Žádný z těchto systémů zpoplatnění nelze kombinovat, obec se tedy musí rozhodnout, který systém je pro ni optimální.
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle § 10b zákona o místních poplatcích má charakter daně. Váže poplatkovou povinnost na trvalý pobyt (pro cizince pobyt v obdobném režimu) nebo vlastnictví nemovitosti v obci. Při správě poplatku se postupuje dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), pokud zákon o místních poplatcích nestanoví jinak.
Poplatníkem je fyzická osoba s trvalým pobytem v obci a dále fyzické osoby, kterým byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů, fyzické osoby, které podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývají na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců a fyzické osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana dle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců.
Dále je poplatníkem fyzická osoba, která vlastní v obci stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena žádná fyzická osoba k pobytu. V takovém případě vlastník platí poplatek ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Pokud vlastní objekt více vlastníků, platí poplatek společně a nerozdílně.
Vzhledem k tomu, že je poplatková povinnost stanovena na široký okruh osob, snaží se zákon tuto povinnost zjednodušit tím, že za domácnost může platit poplatek jedna osoba a za osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může platit poplatek vlastník nebo správce. Pokud platí osoba poplatek za více fyzických osob, musí obecnímu úřadu oznámit jméno, příjmení a datum narození osob, za které poplatek platí.
Nezletilý poplatník a poplatník s omezenou svéprávností
Vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti nebo který je ke dni splatnosti omezen ve svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník, přechází poplatková povinnost na zákonného zástupce nebo tohoto opatrovníka, přičemž v takovém případě mají stejné procesní postavení jako poplatník a obecní úřad vyměří poplatek zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka. Je-li zákonných zástupů či opatrovníků více, plní poplatkovou povinnost společně a nerozdílně.
Poplatkovým obdobím je kalendářní rok. Výše poplatku by se tak neměla měnit v průběhu roku a nová výše by měla být stanovena vždy s účinností k 1. 1. nového roku.
Od poplatku jsou osvobozeny ze sociálních důvodů všechny osoby, které jsou umístěny do dětského domova, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, školského zařízení pro preventivně výchovnou péči nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dále osoby umístěné v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo chráněném bydlení.
Obec si může dle § 14 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce stanovit další skupiny osob, které budou osvobozeny od poplatku, toto osvobození nesmí být diskriminační. Důvody osvobození musí být vždy legitimní a akceptovatelné. Typicky může obec osvobodit například osoby ve výkonu trestu, které se prokazatelně ani nemohou zdržovat na území obce a využívat obecní systém. Vznik či ztráta nároku na osvobození nemohou být vázány na lhůtu k jejich prokázání. Jinými slovy nárok na osvobození nezaniká. Neprokáže-li ho osoba včas, při nedodržení pořádkové lhůty k prokázání tohoto nároku může obec uložit pouze pořádkovou pokutu, nárok na osvobození však stále trvá.
Obecní úřad může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu zcela nebo částečně prominout poplatek nebo jeho příslušenství, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Může se opět například jednat o osobu, která se v obci dlouhodobě prokazatelně nezdržuje a nevztahuje se na ni osvobození od poplatku. Dále může poplatek či jeho příslušenství prominout při mimořádných, zejména živelných událostech. Rozhodnutí o prominutí oznamuje obecní úřad vyvěšením na úřední desce a zároveň ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na prominutí poplatku není právní nárok.
Změna rozhodného stavu v průběhu roku
Pokud u fyzické osoby dojde ke změně trvalého pobytu, vlastnictví rekreační stavby, bytu nebo rodinného domu nebo změně umístění ve výše uvedených zařízeních (dětský domov, domov pro seniory atd.) během kalendářního roku, poplatek se platí v poměrné výši podle počtu měsíců pobytu, vlastnictví nebo umístění. Rozhodným stavem je stav k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke změně.
Splatnost poplatku
Splatnost poplatku může obec stanovit dle § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce. Nebude-li dle § 11 téhož zákona poplatek odveden včas nebo ve správné výši, vyměří obecní úřad poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo jejich část může obecní úřad zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku.
Výše poplatku
Poplatek má dvě složky, pevnou, která může dosáhnout nejvýše 250 Kč za osobu a kalendářní rok, a variabilní, která se stanovuje na základě skutečných nákladů obce za předchozí rok na osobu. Tato částka může však být maximálně 750 Kč. Určení výše pevné složky poplatku je zcela na vůli obci a nemusí ji nijak zdůvodňovat. U variabilní složky obec stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu v obecně závazné vyhlášce. Obec přitom vychází z aktuálního počtu poplatníků v době přípravy obecně závazné vyhlášky. Do rozúčtování zahrne dle § 10b odst. 4 písm. b) zákona o místních poplatcích i poplatníky, kteří byli od poplatku osvobozeni. Vzhledem k tomu, že se náklady pravděpodobně budou každý rok měnit, je třeba tuto změnu zahrnout i do obecně závazné vyhlášky buď její novelizací, nebo vydáním vyhlášky nové. K rozúčtování nákladů musí dojít každý rok. Platí však, že bez ohledu na skutečnou výši nákladů nemůže poplatek přesáhnout limit stanovený zákonem. Nic obcím ale nebrání stanovit poplatek nižší či ho vůbec nezavádět.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Využívání údajů k výběru poplatku
Podle § 16 zákona o místních poplatcích obecní úřady využívají k získávání potřebných údajů pro účely řízení základní registr obyvatel, informační systém evidence obyvatel a informační systém cizinců. V těchto evidencích by obce měly být schopny vyhledat všechny skupiny poplatníků.
Ohlašovací povinnost
Ustanovení § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích mimo jiné uvádí, že obec v obecně závazné vyhlášce stanoví lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti. Údaje uváděné povinně do ohlášení jsou stanoveny v § 14a téhož zákona. Obec může ve vyhlášce požadovat v rámci § 14a i uvedení takových údajů, které může získat ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců.
Podle § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích může obecní úřad včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků zvýšit až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku. Podle odst. 4 téhož ustanovení se penále, úroky a pokuty, upravené daňovým řádem, s výjimkou pořádkových pokut neuplatňují.
Výhodou tohoto poplatku pro obec je, že poplatek platí každý, kdo má v obci trvalý pobyt či vlastní nemovitost, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv v obci vůbec nemusí pobývat a reálně odpad produkovat, protože se jedná o poplatek za provoz systému. Platí se tak obci vůbec samotná možnost využívat zavedený systém. Nevýhodou je, že nepokrývá osoby, které tyto podmínky nesplňují, tedy osoby, které v obci fakticky bydlí, ale trvalý pobyt mají jinde. Tyto osoby jsou částečně zahrnuty v systému tím, že povinnost platit poplatek má vlastník nemovitosti, ve které není nikdo hlášen, ačkoliv například v bytě žije několik osob. Nezohledňuje se však počet osob v bytě ani případy, kdy vlastní nemovitosti právnické osoby.
Často také dochází k situacím, kdy osoby s trvalým pobytem v jedné obci pobývají v obci, která má zaveden systém poplatku podle zákona o odpadech a platí poplatky oba, ačkoliv fakticky produkují odpad jen na jednom místě. K dvojímu placení také dochází v situaci, kdy má osoba rekreační stavbu, byt nebo rodinný dům, ve kterých není nikdo hlášen, v té samé obci, ve které má trvalý pobyt. Další nevýhoda spočívá v tom, že poplatek bude vždy pro všechny stejný bez ohledu na jejich skutečnou produkci odpadu. Zůstává pak na obci, aby motivovala občany k třídění a nižší produkci odpadů ať už samotnou výší poplatku či osvětou nebo například detailním informováním o nákladech obce.
Poplatek za komunální odpad podle § 17a zákona o odpadech může obec vybírat a stanovit obecně závaznou vyhláškou. Poplatek je příjmem obce, ta také vykonává správu poplatku. Při správě poplatku se postupuje dle daňového řádu.
Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Prakticky se jedná o každou fyzickou osobu, protože si lze stěží představit osobu, která dokáže vše stoprocentně zužitkovat bez vzniku odpadu a nikdy se ničeho nezbavuje.
Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jedná-li se o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek, je plátcem toto společenství.
Plátce rozúčtuje poplatek na jednotlivé poplatníky. Zákonodárce nechává na plátci, aby vybíral poplatek od poplatníků a následně ho odváděl obci.
Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem. Zákon však nespecifikuje, co znamená neuhradit poplatek včas, ani komu vyměří obec poplatek platebním výměrem. Obecně si tuto možnost obce vykládají tak, že se poplatek vyměří poplatníkovi, protože plátce by neoznamoval obci nezaplacení poplatku, aby ho následně obec vyměřila jemu. V praxi se však dle dostupných informací tato možnost příliš nevyužívá.
Výše poplatku
Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. V případě tohoto poplatku tedy není stanovena nejvyšší hranice poplatku přímo v zákoně, ale odvíjí se od skutečných nákladů obce.
Poplatky je zpravidla možné uhradit bankovním převodem na účet obce, složenkou, nebo přímo na pokladně obecního úřadu.
Osvobození od poplatku
Osvobození od poplatku podle § 17a zákon o odpadech neumožňuje. Na rozdíl od poplatku podle zákona o místních poplatcích se poplatek podle zákona o odpadech platí za skutečně vyprodukovaný odpad a výše poplatku by se měla odvíjet od jeho množství. Je tedy logické, že osvobození od tohoto poplatku nemá opodstatnění.
Tento způsob zpoplatnění více motivuje fyzické osoby k menší produkci odpadu a k třídění, protože platí skutečně za množství, které vyprodukují. Mohou si zpravidla nastavit velikost nádob a případně i frekvenci svozu. Podrobnosti samozřejmě musí stanovit obecně závazná vyhláška obce.
Nevýhodou systému je, že plátce nemusí znát skutečný počet poplatníků, kteří by měli poplatek platit. Tento způsob výběru poplatku také může motivovat k vytváření černých skládek nebo jiného nelegálního způsobu zbavování se odpad, aby poplatníci či plátci ušetřili na kapacitě sběrné nádoby či počtu svozů.
Třetí možností vybírání úhrady za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je vybírat úhradu na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech.
Smlouvu uzavírá obec přímo s jednotlivými fyzickými osobami. Opět nelze tento systém kombinovat s jiným systémem výběru poplatku.
Smlouva musí být písemná a musí obsahovat výši úhrady. Jinak je zcela na obci a jednotlivých fyzických osobách, co si ve smlouvě upraví.
Ačkoliv tento systém v řadě obcí dle dostupných informací funguje, má velkou nevýhodu v tom, že nelze nutit fyzické osoby tuto smlouvu s obcí uzavřít, protože se jedná o klasický smluvní vztah dle o. z. Může snadno dojít k situaci, kdy osoby neuzavřou smlouvu s obcí, ale obec stále bude mít povinnost dle § 17 odst. 3 zákona o odpadech zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného nepodnikajícími fyzickými osobami na jejím území. Tyto osoby by tak mohly využívat systém, aniž by do něj jakkoliv přispívaly.
Zákonem navíc nejsou stanoveny žádné další podrobnosti jako určení výše úhrady ani okruh osob, se kterými by se měla smlouva uzavírat, ani způsob výběru úhrady. Nevýhodou tohoto způsobu zpoplatnění je také velká administrativní náročnost vzhledem k tomu, že se smlouva musí s každou fyzickou osobou uzavřít zvlášť. Za výhodu tak lze považovat jen to, že si obce mohou nastavit pravidla dle vlastního uvážení, pokud jim nevyhovuje zavést poplatek dle zákona o místních poplatcích ani podle § 17a zákona o odpadech a samozřejmě pokud na tato pravidla druhá strana přistoupí.
Problematika poplatků spadá do samostatné působnosti obce, je nutné se tedy obrátit na příslušný obecní úřad, v některých případech obce odkazují přímo na svozovou společnost, například ohledně dohody o velikosti sběrné nádoby či frekvence svozu.
Mnoho obcí umožňuje vyřízení poplatkové povinnosti elektronicky, vyplněním formulářů a odesláním platby na účet. Potřebné informace mají obce zveřejněny na svých internetových stránkách.
- Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
- Obecně závazná vyhláška příslušné obce
Opravné prostředky jsou stanoveny v hlavě VII daňového řádu. V případě vybírání úhrady na základě smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech by případné spory řešil příslušný soud.
Pokud by byla obecně závazná vyhláška obce v rozporu se zákonem, postupuje se dle § 123 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Lze je získat u těchto subjektů:
- statutární orgán obce a její zaměstnanci
- zaměstnanci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva vnitra a Ministerstva financí.
Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě:
- Ministerstvo vnitra
- Metodický materiál odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra (připraveno ve spolupráci s Ministerstvem financí) - K obecně závazné vyhlášce o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů www.mvcr.cz/odk2/.../mm-28-4-g-pravni-vyklad-odpady-platne-k-1-1-2016.aspx
MěÚ Šluknov, nám. Míru 1, 407 77 Šluknov
Odbor ekonomický (1. patro, dveře č.18)
Libuše Havelková
Tel.: 412 315 324, e-mail: havelkova@mesto-sluknov.cz
Po a St: 7:30 - 11:30 a 12:30 - 16:30, ostatní dny po telefonické domluvě
Průkaz totožnosti nebo plnou moc. Rodné listy nezletilých dětí.
